Obrněný transportér OT-810

Obrněný transportér OT-810

12. 12. 2018

Po roce 1945 převzala československá armáda do výzbroje řadu německých trofejních polopásových transportérů Sd.Kfz. 251 (HKL6p). Nové podmínky činnosti armády ale vyžadovaly obrněný transportér s lepšími parametry. V první polovině 50. let došlo v závodech Tatra k rekonstrukci válečného typu s využitím vznětového motoru Tatra. Výroba byla po řadě problémů zahájena ve slovenských Podpolianských strojírnách n.p. Detva až v roce 1958. Do roku 1962 bylo vyrobeno 1 140 transportérů, které zůstaly ve výzbroji až do počátku 80. let.

 

V roce 1934 začala vyvíjet německá firma Hansa Loyd polopásový obrněný transportér, který se stal později jedním ze symbolů 2. světové války. V roce 1935 koupila rozpracovaný projekt firma Hanomag, sídlící v Hannoveru, a přidělila transportéru vlastní označení HKL6. Prototypy byly dokončeny v roce 1937 a v roce 1939 byla zahájena sériová výroba vozidel, dodávaných německé armádě pod označením Sd.Kfz. 251. Německé transportéry přivedly na svět nový typ bojové jednotky – mechanizovanou pěchotu. V průběhu 2. světové války zažily obrněné transportéry nebývalou expanzi. Moderní styl válčení vyžadoval rychlý pohyb pěchoty na místo kontaktu s nepřítelem spojený s její maximální ochranou. Transportéry Sd.Kfz. 251 se staly symbolem německého Blitzkriegu. Jejich produkce dosáhla zhruba 15 000 vozidel.

V rámci plánů na přezbrojení československé armády probíhal v letech 1947 až 1952 i domácí vývoj polopásových tahačů (KOTRA 8, PPT 8) a polopásového obrněného transportéru (KOBO 3). Skončil ale neúspěchem a vojenská správa se v srpnu 1952 rozhodla pro vývoj nového obrněného transportéru na bázi HKL6p, který byl veden pod označením HAKO. K rozhodnutí přispěl mimo jiné fakt, že tento osvědčený transportér byl za války vyráběn i na území protektorátu. Přestože tehdejší Československá republika dokázala od druhé poloviny 40. let vyvinout řadu pozoruhodných zbraní, v oblasti obrněných transportérů, obdobně jako řada jiných států, poněkud zaspala. Většina zamýšlených projektů s výjimkou HAKO zůstala na papíře nebo ve stádiu funkčních vzorků.

V hlavách politiků byl domácí vývoj obrněných transportérů vnímán spíše jako nechtěná přítěž. V prosinci 1954 předložili ministr národní obrany a ministr-předseda Státního úřadu plánovacího zprávu o organizaci a materiálním zabezpečení československých ozbrojených sil v letech 1954–1960. U projektu HAKO bylo ve zprávě uvedeno: „…přechodný typ, nebude-li možno dostat pásové obrněné transportéry ze SSSR, bude nutno vyrábět kolopás HAKO u nás, což způsobí vzhledem k jinému programu (V3S) značné potíže.“ Jako červená nit se celým příběhem vývoje a výroby československých obrněných transportérů vine problém neujasněných koncepcí, stálých změn plánů a problémů spojených se zaváděním výroby. Jestliže směrnice ze září 1956 předpokládala zahájení výroby transportérů HAKO v roce 1958 a pro rok 1959 výrobu 300 ks transportérů, o rok starší návrh perspektivního plánu zbrojní výroby a návrh plánu zabezpečení ČSLA výzbrojí a bojovou technikou na léta 1955–1959, který projednávalo Politbyro v květnu 1955, předpovídal optimisticky zcela jiné tempo rozvoje vojenské výroby. Výroba obrněného transportéru HAKO byla uvažována v Podpolianských strojírnách ve Vigláši a Hriňové s maximální kapacitou 1 000 ks ročně, které mělo být dosaženo v roce 1959, se zahájením výroby se počítalo již v roce 1956.

Do roku 1958 velení ČSLA stále zvažovalo nákup sovětských kolových obrněných transportérů BTR-152. Teprve v roce 1957 proběhly srovnávací zkoušky vylepšené verze BTR-152V s centrálním dohušťováním pneumatik s prototypem transportéru HAKO, který byl kupodivu uznán za lepší. O něco dříve bylo Státním úřadem plánovacím rozhodnuto, že z kapacitních důvodů bude probíhat vývoj středních kolových a pásových transportérů (pozdější úkoly SKOT a TOPAS), a to pouze jako podnikových úkolů, pokud k tomu budou volné kapacity. S jejich výrobou nebylo možné počítat dříve než od roku 1962, což byl ostatně jeden z hlavních důvodů dokončení projektu HAKO a zavedení výroby polopásového obrněného transportéru OT-810. Projekt HAKO se stále více opožďoval a projekt TOPAS postihlo totéž, co ty ostatní, tedy neustálé změny zadání. Po řadě odkladů se podařilo výrobu transportéru OT-810 zavést v PPS DETVA až v roce 1959, kdy ale nebylo vyrobeno ani původně plánovaných 1 000 ks ani realističtějších snížených 300 ks, ale pouhopouhých 20 ks. Do konce roku 1960 se podařilo dodat pouhých 321 transportérů a nakonec dala výroba do jejího ukončení v roce 1962 cca 1 140 vozidel. Zpráva Státní plánovací komise o plnění zvláštní části státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR v roce 1960 projednaná Politbyrem v březnu 1961, tak mohla konstatovat: „Poté, co neuspokojivou situaci ve výrobním podniku několikrát řešilo Politbyro, byl plán výroby transportérů OT-810 HAKO splněn.“

 

Motor: čtyřdobý vzduchem chlazený vznětový vidlicový osmiválec Tatra T-928

výkon: 96 kW (130 k)

objem: 2 545 cm3

Pohotovostní hmotnost: 7 600 kg

Užitečná hmotnost: 1 500 kg

Spotřeba: 75 l/100 km

Max. rychlost: 60 km/h

Výzbroj: UK vz. 59 ráže 7,62 mm

Osádka: 2 + 10

Výrobce: Podpolianské strojírny PPS DETVA

Rok výroby: 1961

Michal Burian

 

Aktuálně



Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

15. 08. 2022
Letošní 54. výročí Sověty vedené invaze do Československa 21. srpna 1968 znovu…
POZOR! Letecké muzeum Kbely a Stará Aerovka budou v neděli 21. srpna uzavřeny.

POZOR! Letecké muzeum Kbely a Stará Aerovka budou v neděli 21. srpna uzavřeny.

14. 08. 2022
Oznamujeme případným zájemcům o návštěvu, že Letecké muzeum Kbely a Stará Aerovka…
Tankový den opět zve k návštěvě! V Lešanech v sobotu 27. srpna. Vstup je zdarma.

Tankový den opět zve k návštěvě! V Lešanech v sobotu 27. srpna. Vstup je zdarma.

11. 08. 2022
V sobotu 27. srpna 2022 se uskuteční ve Vojenském technickém muzeu Lešany…
Mizející Milovice, díl 3. Stav před čtvrt stoletím, v roce 1997.

Mizející Milovice, díl 3. Stav před čtvrt stoletím, v roce 1997.

11. 08. 2022
Letošního 21. srpna si připomeneme 54. výročí okupace Československa sovětskou armádou, resp.…
Retrospektivy hybridní války. Také Československo se v ní v letech 1938-39 ocitlo.

Retrospektivy hybridní války. Také Československo se v ní v letech 1938-39 ocitlo.

08. 08. 2022
Jedním z charakteristických fenoménů dneška je hybridní válka. Ta může předcházet konvenčnímu…