Patnácté zasedání Společné česko-ruské mezivládní komise pro péči o válečné hroby

Ve čtvrtek 7. dubna 2017 proběhlo v Samaře 15. zasedání Společné česko-ruské mezivládní komise pro péči o válečné hroby. České části komise předsedala náměstkyně ministra obrany České republiky Alena Netolická, ruské části předsedal zástupce náměstka ministra obrany Ministerstva obrany Ruské federace, generál Vladimir Vasiljevič Popov. Jednání komise probíhají s roční periodicitou střídavě v Rusku a v České republice. Místo letošního jednání bylo zvoleno s ohledem na to, že právě v Samaře se několik let nedařilo získat svolení postavit náhrobek československých legionářů, kteří byli ve městě pohřbeni v roce 1918.

 

Město Samara vstoupilo do československé vojenské historie hned dvakrát. Československá Penzenská skupina obsadila Samaru 8. června 1918 po krátkém boji s komunisty. Místní obyvatelstvo poté připravilo Čechoslovákům nadšené uvítání jako svým osvoboditelům. Souběžně probíhalo ruské povstání proti sovětské vládě. Ve městě vznikl výbor poslanců komunisty rozehnaného Ústavodárného shromáždění (KOMUČ, Komitet členov učreditejnego sobranija) jako nositel legální a ústavní vlády v Rusku, a začala se formovat ruská dobrovolnická Lidová armáda (Narodnaja armija).

Čechoslováci zde získali bezpečnou základnu, ze západu chráněnou Volhou, ze které se mohli probíjet dále na východ, ke spojení s Čeljabinskou skupinou a k uvolnění své cesty do Vladivostoku. V kontextu první světové války Čechoslováci a Rusové dosáhli v létě 1918 oslnivého vítězství. Zablokovali na milión německých, rakouských a maďarských zajatců v Rusku, což – spolu s příchodem americké armády do Francie – znamenalo rozhodující moment, kterým přešla strategická iniciativa do rukou Dohody.

V kontextu ruské občanské války se však události vyvíjely tragicky. Leninova vláda zavedla povinné odvody do Rudé armády, vynucované drastickými tresty, a s německou podporou vrhla všechny své síly proti ruské Lidové armádě a československé 1. střelecké divizi na Volze. Povolžská fronta se postupně hroutila pod tlakem bolševických armád. Dne 6. října 1918 Čechoslováci a Rusové evakuovali Samaru a ustoupili na Ural.

Podruhé se československá armáda do Samary vrátila za druhé světové války. Dne 15. října 1941 byla kvůli postupu nacistické armády nařízena evakuace vládních úřadů a diplomatického sboru z Moskvy do Kujbyševa, jak se tehdy Samara nazývala. Po pětidenní cestě vlakem dorazilo do Kujbyševa také Československé vyslanectví a Československá vojenská mise, které získaly prostory na Frunzeho ulici č. 193. Československá vojenská mise z Kujbyševa organizovala vznik československé vojenské jednotky v SSSR v nedalekém městě Buzuluk v Orenburské oblasti od samého počátku její existence. Zpět do Moskvy Československé vyslanectví a Československá vojenská mise přesídlily v srpnu 1943.

V roce 2008 projednal generální konzul České republiky v Jekatěrinburgu M. Rameš s ruským architektem G. I. Běljankinem, autorem pomníků čs. legionářů v Jekatěrinburku a Nižním Tagilu, projekt pomníku v Samaře. Projekt zhotovila a související dokumentaci vypracovala architektonická kancelář MAB Jekatěrinburg a v roce 2011 pomník zhotovila kamenická firma Accord Samara. Na pomníku je uvedeno 117 jmen padlých zemřelých a nezvěstných v roce 1918 v Samaře a jejím okolí.

Česká strana financovala také zhotovení pomníku a vybudování jeho podstavce. Jablkem sváru se stalo umístění pomníku na ulici Krasnoarmějskaja na území zrušeného hřbitova. Místním komunistickým aktivistům vadila blízkost pomníku skupině rudoarmějců, zastřelených na hřbitově v roce 1918.

Jeden a čtvrt milionová Samara se připravuje na fotbalový šampionát v roce 2018 a vyřešení sporné otázky věnovala velkou pozornost stejně, jako ministerstvo obrany Ruské federace. Jednání komise se proto zúčastnil také starosta města, pan Oleg Borisovič Fursov. Společně se podařilo najít nové umístění památníku ve Ščorsově parku, který se nalézá také na území bývalého hřbitova. Náklady na vybudování nového podstavce pomníku se zavázala převzít ruská strana.

Další jednání komise pak konstatovalo uspokojivé naplňování česko-ruské dohody o péči o válečné hroby. V letošním roce budou odhaleny obnovené náhrobky československých legionářů například v Miassech, Kultuku, Bugulmě či Lipjagách.

Tomáš Jakl

 

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha