Před 75 lety zemřel generál Rudolf Medek

Před 75 lety zemřel generál Rudolf Medek

19. 08. 2015

Letošního 22. srpna uplyne 75 let od úmrtí člověka, jenž se stal výraznou osobností čs. dobrovolnických jednotek z let 1914‒1918, meziválečné čs. branné moci i veřejného života tehdejší společnosti. Generál Rudolf Medek vstoupil již ve své době širšího povědomí také jako vedoucí osobnost tvůrčího směru, pro nějž se vžilo označení legionářská literatura. Nástin jeho životních osudů přibližuje dnešní životopisná črta.

 

Rodák z Hradce Králové (nar. 8. ledna 1890) původně předpokládal, že se bude po absolvování učitelského ústavu věnovat profesi pedagoga. Vhodné předpoklady pro ni měl. Věnoval se literatuře. Nikoliv pouze jako příjemce jejích hodnot, ale záhy také jako autor. Již v devatenácti letech zveřejnil v Moderní revui svou první báseň. O tři roky později vytvořil a publikoval první básnickou sbírku s názvem Půlnoc bohů.

Zpočátku netušenou vojenskou kariéru, jež měla naplnit jeho život, předznamenal první říjnový den roku 1913. Narukoval tehdy k výkonu prezenční vojenské služby. Zanedlouho byl však ze zdravotních důvodů superarbitrován. Ani tento fakt ovšem o rok později nezabránil tomu, aby byl v prosinci 1914 mobilizován. Osud českého národa ve světové válce sdílel jako velitel čety na ruské frontě. Na první svátek vánoční roku 1915 se odhodlal ke kroku, jenž fakticky znamenal vykročení na rozcestí osudu. Z vlasteneckých pohnutek se odhodlal k riskantnímu přechodu fronty na druhou stranu. Motivovala jej vědomá snaha zapojit se do boje proti Rakousku-Uhersku.

V následném období konal nejenom řadovou službu příslušníka čs. dobrovolnických jednotek, ale byl činný i v orgánech Odbočky Československé národní rady (OČSNR) na Rusi. Věděl ovšem, že jeho místo je v první linii. V bojových akcích si vedl zdatně. Svědčí o tom jeho úspěšně zvládnuté výpady z doby před tím, než se u Zborova poprvé sešla Čs. střelecká brigáda jako celek. Památného útoku z 2. července 1917 se zúčastnil aktivně v prvním sledu. Z prožitku tohoto tolik významného vítězství čerpal inspiraci pro svou tvorbu prakticky po celou další dobu. Připomeňme v souvislosti s tím skutečnost, že v následujícím roce za svého pobytu v Čeljabinsku zveřejnil báseň Zborov. Proslavila jej prakticky mezi všemi čs. dobrovolníky v Rusku.

Ještě v roce 1917 se z R. Medka postupně stával významný vojenský funkcionář osvobozeneckého hnutí. Od podzimu téhož roku působil ve vysoce exponovaných funkcích. Nejprve jej zvolili místopředsedou OČSNR na Rusi, později se stal správcem Vojenského odboru OČSNR na Rusi. V roce 1919 zasedal ve zvláštním sboru pro vedení Čs. vojska na Rusi. Spolu s Bohdanem Pavlů a gen. Janem Syrovým se stal členem vedoucího kolegia, jež v té době řešilo zásadní složitosti fungování Čs. vojska na Rusi. Takto se Medek dostal do nejbližšího okruhu spolupracovníků ministra války Milana Rastislava Štefánika. Na podzim téhož roku jej určili náčelníkem zvláštní mise, jež se vracela do vlasti se snahou urychleně zajistit repatriaci československého vojska do vlasti.

Po krátké působnosti na místě přednosty osobnostní a stížnostní komise Ministerstva národní obrany nadešla etapa Medkova života, jejíž ohlas dosahuje bez nadsázky až do naší přítomnosti. V polovině června 1920 byl ustanoven přednostou Památníku odboje v Praze. Tato instituce reprezentovala jeden ze zakládajících subjektů, k nimž se hlásí dnešní Vojenský historický ústav Praha jako ke svým předchůdcům.

Již od počátku bylo zřejmé, že se před Medkem a základním kádrem jeho spolupracovníků nachází nepochybně vysoce náročná výzva. Aby jí mohli dostát, přistupovali k budování nové instituce nejen jako k určitému profesnímu zadání, ale též s velkým osobním zaujetím pro věc. V rámci Památníku odboje postupně vzniklo Muzeum čs. zahraniční vojsk a archiv se shodnou působností. Poměrně záhy se pod Medkovým vedením vytvořil slušný sbírkový a dokumentární základ pro zachování odkazu čs. dobrovolnického hnutí v zahraničí z let 1914‒1918. S tím, jak se rozrůstal sbírkový a archivní fond, se stále naléhavěji projevovala nutnost mít dostatek vhodných prostor. Vedle toho se pokládalo za optimální centralizovat dosavadní atomizované snahy z oblasti péče o vojensko-historické památky a archiválie.

Byla to i významná Medkova zásluha, že se několikaleté snahy podařilo dovést ke zdárnému vyústění 29. října 1929. Toho dne oficiálně vznikl Památník osvobození. Integroval v sobě dřívější Památník odboje, Archiv národního osvobození, Vojenský archiv a vojenské muzeum Republiky československé. Medek se stal ředitelem nově ustaveného pracoviště. Je až s podivem, jak hladce, rychle, promyšleně a bezkonfliktně se utvořil soulad mezi kolektivy několika dříve samostatně fungujících institucí. Třicátá léta se tak díky tomu mohla stát bez nadsázky zlatou érou čs. vojenské muzejní, archivní práce a odborné vojenské historiografie.

Od roku 1931 Medek řídil Památník osvobození v hodnosti generála. Nadále byl ovšem činný též jako literát. Příjmení Medek znamenalo v té době živoucí symbol. V těžké době, která skýtala málo pozitivní perspektivy, to znamenalo mnoho. V čele své instituce prožil těžký čas Mnichova a zanedlouho též příchod okupantů. Generálu Medkovi nebylo bohužel dáno, aby se dožil znovuobnovení státní suverenity. Zemřel sužován těžkou nemocí 22. srpna 1940.

Karel Straka

 

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…