Předválečný hraniční sloup je opět na českém území

Unikátní československý hraniční sloup z období první republiky byl v minulých dnech převezen z Rakouska zpět do České republiky. K našim jižním sousedům se dostal po roce 1938, nacházel se zde po dalších téměř osmdesát let. Nyní ho rakouská strana opět vrátila do země jeho původu. Sloup se stává součástí sbírek Vojenského historického ústavu Praha.

 

Kovových hraničních sloupů jako tento bylo vyrobeno od druhé poloviny 20. let na 250, umístěno jich bylo přes 230. Podobu sloupu navrhl architekt Josef Havlíček a sochař Bedřich Stefan. Havlíček, který patřil k významným českým architektům funkcionalistické éry (např. Všeobecný penzijní ústav na pražském Žižkově) vytvořil podobu sloupu během své prezenční vojenské služby v letech 1923-24.

Sloupy byly umísťovány na všech hraničních celních přechodech a staly se do značné míry i symbolem své země i tehdejší éry. Sloup má výrazný kosočtvercový tvar, natřen byl do podoby československé státní vlajky červenou, modrou a bílou barvou. (Více o historii sloupů ZDE.)

Mnohé sloupy byly po mnichovské dohodě a záboru pohraničí poničeny, zdemolovány, ukradeny a odvezeny. Pro mnohé Němce se staly symbolem republiky, se kterou se nechtěli ztotožnit. I proto se do dnešní doby těchto sloupů z původního počtu zachoval jen nepatrný zlomek.

Jeden ze sloupů se podařilo objevit naprostou náhodou, a to na dnešním rakouském území. Příslušník aktivních záloh rotný Zdeněk Semorád se svým kolegou nadrotmistrem Radimem Chrástem a poručíkem v. z. Romanem Klimešem se před čtyřmi lety účastnili na střelnici u rakouského St. Pöltenu mezinárodní střelecké soutěže. Všimli si, že pohraniční sloup v československých barvách stojí přímo před střelnicí mezi několika stromy. Jako milovníci vojenské historie i členové Čs. obce legionářské ihned věděli, o jaký předmět se jedná a jakou má hodnotu, význam.

Za spolupráce rakouské strany a jmenovitě Rüdigera Grubera se podařilo otevřít otázku možného návratu sloupu do České republiky. Následně pak proběhla oficiální jednání a výsledkem bylo předání sloupu v minulých dnech do sbírek VHÚ.

Delegace vedená ředitelem VHÚ plukovníkem Alešem Knížkem si tak mohla sloup přijet vyzvednout přímo do Rakouska, resp. do St. Pöltenu. Oficiální předání se uskutečnilo za účasti představitelů VHÚ i početné delegace rakouské armády, přítomni byli i zástupci města St. Pölten a dolnorakouského hejtmanství. Přítomen byl i český velvyslanec v Rakousku Jan Sechter, který významným způsobem přispěl ke zdaru celého procesu.

Jako symbolický dar rakouské straně přivezla česká strana, resp. české velvyslanectví lípu, kterou všichni účastníci slavnostního předání společně zasadili na místo, kde původně stál hraniční sloup.

Jaký bude další osud sloupu? „Musíme především zjistit, zda barva na sloupu je původní a pak se rozhodneme, zda a jakým způsobem ho budeme restaurovat,“ říká ředitel Odboru muzeí VHÚ Michal Burian. Sloupy se v době před válkou barvily tak, že první vrstva byla základní a nebarevná, na ní se nanášela druhá vrstva již barevná a teprve třetí vrstva byla finální, šlo o lesklý hladký povrch.

Na sloupu bývala také vždy tabulka – státní znak. Ta na získaném sloupu chybí, zbyly po ní jen čtyři menší díry. Uprostřed je však větší otvor, pravděpodobně byl způsoben průstřelem z těžkého kulometu. K průstřelu došlo zřejmě v souvislosti s povalením a odvezením sloupu na konci třicátých let. Sloupy se stávaly v nacionálně vypjaté atmosféře druhé půlky 30. let obětí nejrůznějších útoků.

Návrat historického hraničního sloupu po téměř osmdesáti letech zpět na české území však proběhl již ve zcela jiné atmosféře, ve zcela odlišných historických podmínkách. Převzetí sloupu českou stranou se odehrálo v duchu přátelské spolupráce a za situace, kdy sjednocená Evropa čelí jiným výzvám než těm, se kterými se potýkala v době třicátých let.

Veřejnost bude moci unikátní hraniční sloup ze sbírek VHÚ vidět příští rok, kdy bude představen na výstavě vztahující se k 100. výročí vzniku Československa. Výstava státních symbolů, jejíž součástí sloup bude, se uskuteční na Pražském hradě.

RED

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha