Řád Bílého lva – řádová kolana I. třídy pro hlavy států

Řád Bílého lva – řádová kolana I. třídy pro hlavy států

16. 06. 2018

Se zánikem rakousko-uherské monarchie souviselo mimo jiné také odmítnutí veškerých titulů a dekorací, které podunajskou monarchii připomínaly, Československem. Stalo se tak prostřednictvím zákona č. 61/1918 Sb. o zrušení šlechtictví a udělování řádů a titulů. Vznik Československé republiky si však zanedlouho nutně vyžádal vytvoření nových záslužných řádů a vyznamenání, plně ztotožnitelných s čerstvě zrozeným demokratickým státem.

 

V této souvislosti byl 10. dubna 1920 schválen zákon č. 243/1920 Sb., jež měnil zákon č. 61/1918 Sb. o zrušení šlechtictví a udělování řádů a titulů. Umožnil tak vznik nových vyznamenání a zároveň vytvoření nového řádu, který by mohl být udělován cizím státním příslušníkům za zásluhy o československý stát.

Vznik řádu byl výsledkem součinnosti Kanceláře prezidenta republiky, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva školství. Na základě jejich usnesení se měl nový řád jmenovat „Řád Československého lva“, posléze byl název pozměněn na „Řád Bílého lva“. V letech 1921 a 1922 byly vyhlášeny dvě veřejné soutěže na návrh řádových dekorací a teprve z druhé soutěže 12. září 1922 vyšly vítězně návrhy rytce Rudolfa Karneta. Řád byl po vzoru francouzského Řádu čestné legie koncipován v pěti třídách a Kancelář prezidenta republiky ještě navíc prosadila připojení zlaté a stříbrné medaile. Řádová kolana byla vyhrazena hlavám států. Jednotlivé třídy mohly být podle povahy zásluh uděleny ve skupině vojenské s meči nebo ve skupině občanské s palmovými ratolestmi. Prvotní inspirací k podobě řádu bylo původně rakouské vyznamenání Český šlechtický kříž (Böhmisches Adelskreuz), které využívalo symboliku stříbrného českého lva v červeném poli.

Dekoraci tvoří velkoklenot vojenské skupiny řádu, zavěšený na kolaně. Velkoklenot představuje stříbrná zlacená pěticípá hvězdice s trojhrotými paprsky o průměru 68 mm, zakončená zlatými kuličkami a vyvedená v granátově červeném smaltu. Ve středu hvězdice je stříbrný lev z československého malého státního znaku, nesoucí štítek se znakem Slovenska. Mezi jednotlivými rameny hvězdice jsou umístěny zlaté lipové listy. Na reversu se nachází červeně smaltovaný středový medailon, nesoucí zlacený monogram ČSR. V mezikruží modře smaltovaný opis: „Pravda vítězí“. Reversní strany paprsků hvězdice jsou červeně smaltovány a nesou ve středu štíty zemských znaků Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Klenot je převýšen volným závěsem v podobě lipového věnce, přeloženého zkříženými meči, jehož prostřednictvím visí na 26 mm široké kolaně. Kolana je tvořena segmenty se zlaceným monogram ČSR, podloženým vavřínovými listy a střídajícími se se segmenty v podobě červeně smaltovaných medailonů se stříbrným lvem československého malého státního znaku a opisem: „Pravda vítězí“. Jsou vzájemně spojovány dvojicemi řetízků. V místě závěsu se nachází část s bíle smaltovaným monogram ČSR, podloženým zeleně smaltovanými vavřínovými listy.

Jan Biederman

 

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…