Řád Bílého lva – řádová kolana I. třídy pro hlavy států

Se zánikem rakousko-uherské monarchie souviselo mimo jiné také odmítnutí veškerých titulů a dekorací, které podunajskou monarchii připomínaly, Československem. Stalo se tak prostřednictvím zákona č. 61/1918 Sb. o zrušení šlechtictví a udělování řádů a titulů. Vznik Československé republiky si však zanedlouho nutně vyžádal vytvoření nových záslužných řádů a vyznamenání, plně ztotožnitelných s čerstvě zrozeným demokratickým státem.

 

V této souvislosti byl 10. dubna 1920 schválen zákon č. 243/1920 Sb., jež měnil zákon č. 61/1918 Sb. o zrušení šlechtictví a udělování řádů a titulů. Umožnil tak vznik nových vyznamenání a zároveň vytvoření nového řádu, který by mohl být udělován cizím státním příslušníkům za zásluhy o československý stát.

Vznik řádu byl výsledkem součinnosti Kanceláře prezidenta republiky, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva školství. Na základě jejich usnesení se měl nový řád jmenovat „Řád Československého lva“, posléze byl název pozměněn na „Řád Bílého lva“. V letech 1921 a 1922 byly vyhlášeny dvě veřejné soutěže na návrh řádových dekorací a teprve z druhé soutěže 12. září 1922 vyšly vítězně návrhy rytce Rudolfa Karneta. Řád byl po vzoru francouzského Řádu čestné legie koncipován v pěti třídách a Kancelář prezidenta republiky ještě navíc prosadila připojení zlaté a stříbrné medaile. Řádová kolana byla vyhrazena hlavám států. Jednotlivé třídy mohly být podle povahy zásluh uděleny ve skupině vojenské s meči nebo ve skupině občanské s palmovými ratolestmi. Prvotní inspirací k podobě řádu bylo původně rakouské vyznamenání Český šlechtický kříž (Böhmisches Adelskreuz), které využívalo symboliku stříbrného českého lva v červeném poli.

Dekoraci tvoří velkoklenot vojenské skupiny řádu, zavěšený na kolaně. Velkoklenot představuje stříbrná zlacená pěticípá hvězdice s trojhrotými paprsky o průměru 68 mm, zakončená zlatými kuličkami a vyvedená v granátově červeném smaltu. Ve středu hvězdice je stříbrný lev z československého malého státního znaku, nesoucí štítek se znakem Slovenska. Mezi jednotlivými rameny hvězdice jsou umístěny zlaté lipové listy. Na reversu se nachází červeně smaltovaný středový medailon, nesoucí zlacený monogram ČSR. V mezikruží modře smaltovaný opis: “Pravda vítězí”. Reversní strany paprsků hvězdice jsou červeně smaltovány a nesou ve středu štíty zemských znaků Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Klenot je převýšen volným závěsem v podobě lipového věnce, přeloženého zkříženými meči, jehož prostřednictvím visí na 26 mm široké kolaně. Kolana je tvořena segmenty se zlaceným monogram ČSR, podloženým vavřínovými listy a střídajícími se se segmenty v podobě červeně smaltovaných medailonů se stříbrným lvem československého malého státního znaku a opisem: “Pravda vítězí”. Jsou vzájemně spojovány dvojicemi řetízků. V místě závěsu se nachází část s bíle smaltovaným monogram ČSR, podloženým zeleně smaltovanými vavřínovými listy.

Jan Biederman

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha