Restaurování pěchotní pušky systému Lindner

Pěchotní puška systému Lindner byla dlouhodobě uložena ve fondu palných zbraní v dřívějších depozitářích v Praze na Žižkově. Při přesunu sbírek a revizi stavu jednotlivých předmětů je nyní zařazena do kolekce velmi porušených zbraní, které jsou postupně restaurovány.

 

Puška zadovka s perkusním zámkem má na zámkové desce vyraženo: AMBERG 1802, korunku a pod ní jednotlivými raznicemi 1873. Na hlavni, pouzdře závěru a pažbě je vyražena číslice 7500.

Na první pohled je zřejmá největší destrukce zbraně. Pažba je v předpažbí mezi objímkami podélně rozlomena. Praskliny zasahují do obou jednotlivých částí, hlavně v místě vybrání pro vytěrák. Pod perem objímky je patrné místo dřívější opravy. Vložená hranatá část zřejmě zpevňovala porušení, ale nedochovala se, a proto bude nutné ji podle vybrání zcela zrekonstruovat. Kovové součásti jsou pokryté prachem, částečně napadené korozí, převážně jsou takto postiženy vývrt hlavně, válcový závěr a botka. Vytěrák chybí.

Restaurování začalo podrobným popisem stavu před zahájením prací pro restaurátorský zápis, dále průzkumem materiálu, který se bude doplňovat a podrobnou fotodokumentací. Nejdříve byla puška demontována na jednotlivé součásti, odděleny kovové součásti od částí pažby z ořechového masivu a zvolena metodika restaurátorských prací.

Časově nejnáročnější byla rekonstrukce předpažbí. Vnitřní plochy obou rozlomených částí jsme nejprve namořili lihovým mořidlem do tónu zabarvení povrchu pažby. Po odpaření tekutiny byly slepeny směsí zabarveného dvousložkového lepidla CHS Epoxy. Dále byl vytvrzený spoj částečně opracován, doplněn adekvátním ořechovým materiálem, opět slepen stejnou směsí a po vytvrzení upraven do plochy předpažbí.

Následovalo dokonalé zabroušení (3x), namoření a jemné zabroušení s konečnou aplikací šelakové politury. Ta navazuje na původní okolní plochy s polomatnou úpravou.

Na závěr po vyzrání povrchu se kompletně obnovila celá pažba. Kovové součásti byly nejprve zbaveny zdegradovaného konzervačního vosku Revax s ulpělými prachovými částicemi. Po omytí v rozpouštědle se zřetelně odkryla místa s ostrůvky atmosférické koroze, kterou byla nejvíce zasažena botka se šrouby, a to z vnitřní části, závěr hlavně v místě uzamykání ozubů v pouzdře i vnitřní plochy vývrtu hlavně. Botka byla zbavena koroze v lázni chelatonu pro ocel, ostatní součásti pak mechanicky pomocí jemného ocelového rotačního kartáče a ručních válcových kartáčků pro čištění palných zbraní.

Následovalo zabroušení povrchů směsí jemně mleté pemzy s olejem. Veškeré součásti mají polomatně upravený povrch rozleštěný v souladu s původním opracováním. Botka a vnitřní část vývrtu hlavně ještě prošla stabilizací směsí taninu z důvodu zastavení působení případných zbytků koroze. Veškeré kovové součásti pušky byly po montáži kompletu napuštěny mikrokrystalickým voskem a po jeho vytvrzení rozleštěny.

Restaurování provedl student oboru umělecký truhlář Ondřej Moudrý.

Petr Moudrý

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha