Rudolf Brachtl, Alois Eliáš, kolem 1937

Reprezentativní portrét jedné z nejvýznamnějších osobností protektorátního odboje vytvořil český malíř Rudolf Brachtl. Olejomalba zobrazuje Aloise Eliáše (1890–1942) ve stejnokroji divizního generála, v období těsně před jeho nástupem do nejvyšších politických funkcí ve státě.

Klasický styl provedení figury v kombinaci s neutrálním monolitickým pozadím se přibližuje modelu cizelované akademické malby rakouských dvorních ateliérů druhé poloviny 19. století. Tahy štětce jsou tak jemné, že na plátně není znatelná jediná stopa pastóznosti. Autor představil osobnost generála v klidné, vyrovnané póze. Toto dílo zůstalo spolu s dalšími osobními památkami na generála Eliáše zachráněno především díky úzkostlivé péči jeho manželky a vdovy, Jaroslavy Eliášové. Nápomocni jí byli také její nejbližší přátelé, Jana a Tomáš Pasákovi. Po její smrti v roce 1981 byl obraz předán státem do sbírek Vojenského historického ústavu v Praze. V současné době zdobí portrét reprezentativní prostory budovy Úřadu vlády.

Alois Eliáš bojoval za první světové války v řadách rakousko-uherské armády na východní frontě. Byl zajat a na jaře 1917 vstoupil do čs. legií, kde byl zařazen k 3. čs. střeleckému pluku v Borispolu. V říjnu téhož roku odešel s transportem Otakara Husáka do Francie. Po návratu do Československa působil na ministerstvu národní obrany a od roku 1929 zastával vysoké velitelské funkce v Chomutově a Litoměřicích.

Za protektorátu byl jedním ze zakládajících členů vojenské odbojové organizace Obrana národa. Po celou dobu, kdy působil ve funkci ministerského předsedy (1939–1941), udržoval úzké kontakty také s exilovou vládou v Londýně. V den příchodu Reinharda Heydricha do Prahy, dne 29. září 1941, byl na základě vykonstruovaného obvinění zatčen a vězněn jako rukojmí v Pankrácké věznici. Po atentátu na Heydricha byl Eliáš na přímý rozkaz Heinricha Himmlera popraven dne 18. června 1942 na střelnici v Praze-Kobylisích.

Autor olejomalby, Rudolf Brachtl (1892–1981) vytvořil řadu portrétů předních osobností československého veřejného života, včetně obou prezidentů, T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Za první světové války se přihlásil do čs. legií v Rusku. V závěru války působil jako válečný malíř také na francouzské a italské frontě. Po návratu do Československa v roce 1918 zůstal v činné vojenské službě. V hodnosti podplukovníka byl penzionován v roce 1940. Ve svých vzpomínkách se rád vracel k přátelství s rodinou prezidenta Masaryka, zvláště s jeho synem Janem. Umělecká tvorba Rudolfa Brachtla se vyznačuje realistickým figurálním ztvárněním s návazností na tradici českého akademismu konce 19. století.

Plátno, olej, 130 x 100,5 cm.

Ilona Krbcová

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha