Rudolf Ducháček

Generálporučík Rudolf Ducháček zanechal přes dlouholetou kariéru v ČSLA největší stopu svou službou nové demokratické moci po listopadu 1989. Velké zásluhy získal řízením odsunu sovětských vojsk z Československa.

 

Narodil se 1. června 1936 v Haraticích okres Jablonec nad Nisou v dělnické rodině. S armádou byl spojen od svých patnácti let, kdy na podzim 1951 začal studovat Vojenskou školu Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. Po ukončení pokračoval na Pěchotním učilišti, které ukončil roku 1956. Téhož roku se stal členem KSČ. Po škole začínal v armádě jako velitel čety. V letech 1967-1970 studoval Vojenskou akademii Antonína zápotockého (VAAZ) v Brně a později i další doplňující postgraduální odborné vzdělání v oboru operačně-strategickém. Po studiu proto nastoupil na operační oddělení Západního vojenského okruhu. Zástupcem náčelníka operační správy ZVO byl jmenován 30. listopadu 1979. a 1. října 1979 byl povýšen na plukovníka.

Od 18. února 1985 vykonával funkci náčelníka Organizační a mobilizační správy a současně zástupce náčelníka štábu ZVO. Do první generálské hodnost jej prezident republiky jmenoval 1. října 1985. Od 13. října 1987 zastával genmjr. Ducháček funkci zástupce náčelníka generálního štábu.

V souvislosti s politickými změnami spolu s ministrem národním obrany gen. Vackem jednal 6. prosince 1989 s Václavem Havlem a zástupci Občanského fóra. Dnem 27. prosince 1989 se stal též zástupcem ministra národní obrany. Koncem roku 1989 dostal za úkol organizovat stahování zbraní ze skladů Lidových milicí.

Dne 22. února 1990 byl také jmenován do funkce zmocněnce vlády ČSSR pro záležitosti odchodu sovětských vojsk. Jeho operační zkušenosti urychlily složitou organizaci transportů. Po skončení odsunu 25. června 1991 podepsal za československou stranu závěrečný protokol. Do hodnosti generálporučíka jej prezident republiky jmenoval 1. května 1990. Z funkce zástupce náčelníka generálního štábu byl odvolán 31. ledna 1993. Poté byl ještě ustanoven vedoucím vědeckým pracovníkem odboru svodného a strategicko-prognostického, strategicko-prognostické sekce Institutu pro strategická studia Generálního štábu Armády ČR ale již 1. dubna 1993 odešel na vlastní žádost do zálohy.

Prokop Tomek

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha