Speciální číslo HaV k občanské válce ve Španělsku: 1936/2016

V pořadí třetí letošní vydání čtvrtletníku Historie a vojenství, které vychází ve Vojenském historickém ústavu Praha, je nezvyklé. Většina materiálů je tematicky cílena k jediné události: španělské občanské válce, která vypukla před osmdesáti lety, v roce 1936.

 

Citujme nejprve z úvodního slova k celému číslu Historie a vojenství 3/2016, které napsal předseda redakční rady, historik VHÚ Jiří Rajlich:

„Na Pyrenejském poloostrově v letech 1936-1939 bojovaly více než dva tisíce čs. příslušníků Mezinárodních brigád. Působili u pěších, dělostřeleckých, tankových i leteckých jednotek, ve zdravotnických zařízeních i v politickém aparátu republikánského vojska. Byli to uvědomělí protifašističtí bojovníci, kteří dříve než ostatní poznali, kde je jejich místo, jak tvrdila komunistická propaganda? Anebo žoldáci Kominterny, dobrodruzi a desperáti, jak kontrovali jejich protivníci? V naší historii sehráli roli, která dalece přesáhla období španělské občanské války. Jakou roli sehráli později v čs. armádě a bezpečnostních složkách? Jaký měli vliv na politický vývoj poválečného Československa?“

Na tyto a některé další otázky se pokouší odpovědět hlavní materiály, které čtenář nalezne na stránkách časopisu. Hned první klíčový text se týká otázky, jak se vlastně českoslovenští dobrovolníci dostávali do Španělska, zda šlo o řízenou akci komunistické strany či zda se bojovníci rozhodovali zcela sami. Příspěvek Jiřího Nedvěda nese název „Verbování“ československých dobrovolníků do mezinárodních brigád a jejich cesty do Španělska.

Také článek Vzbouřenci z Cholmondeley od historika VHÚ Jiřího Plachého se týká španělských interbrigadistů, byť hlavním tématem je vzpoura československých vojáků v létě roku 1940 ve Velké Británii. Autor zkoumá pozadí vzpoury a také roli, kterou v ní hráli komunisté a právě ti vojáci, kteří měli již zkušenosti ze Španělska.

Text Jiřího Rajlicha a Davida Majtenyiho Španělská stopa generála Josefa Pavla je věnován osudům někdejšího reformního ministra vnitra z konce šedesátých let a především jeho životní etapě, kdy se ocitl ve víru španělské občanské války. Pavel byl rovněž členem tzv. Batallónu Dimitroff, neboli 18. mezinárodního praporu Dimitrov, který byl složen převážně ze slovanských a balkánských dobrovolníků a byl patrně nejvýznamnější jednotkou s účastí těch československých. Také materiál Jana Kalouse Jeden z bojovníků je věnován konkrétní osobě, která se účastnila bojů ve Španělsku: Oskaru Valešovi, který se na přelomu 40. a 50. podílel na budování aparátu StB, ovšem velmi rychle byl jeho soukolím chycen a také rozdrcen. A do třetice: „Jmenuje se Josef nebo Pepa…“ je název rozsáhlého textu věnovaného životní pouti interbrigadisty Josefa Trlici (1908-1941). Autorem textu je Tomáš Baletka.

Španělské téma pak ještě doplňují materiály Tomáše Jakla Rádiové depeše Kominterny mezi Moskvou a Prahou na počátku španělské občanské války, Pod prapory interbrigád od Zdeňka Špitálníka – text je věnován několika vexilologickým předmětům ve sbírkách VHÚ, nebo Plakáty z občanské války ve Španělsku od Ilony Krbcové.

Číslo 3/2016 pak uzavírají ještě další texty, které se vztahují k odlišným tématům. Studie Nejen Červený kříž od Jana Biedermana mapuje zdravotnickou tematiku na odznacích a vyznamenáních první světové války ze sbírek VHÚ, Milan Hrubý se zase zabývá počátky československé armádní kinematografie ve stejnojmenném textu.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 3/2016 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.

RED

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha