Spolutvůrce Slovenské strely, ale také aktivní odbojář

Josef Sousedík, rodák z valašského Vsetína, je znám především jako významný český elektrotechnik a vynálezce s mnoha československými i světovými patenty. Byl však též uznávaným komunálním politikem a významným představitelem protinacistického odboje.

 

Narodil se 18. prosince 1894 ve Vsetíně do početné rodiny. V roce 1912 získal výuční list z oboru strojního zámečnictví a elektromontáží. Po vyučení až do srpna 1914 byl zaměstnán v brněnské továrně Bartelmus-Donát. Během první světové války bojoval na ruské a italské frontě, kde byl těžce zraněn. Prošel mnoha nemocnicemi, až se dostal do rodného Vsetína, kde se dočkal konce války. Po návratu z války se na výzvu Sokola aktivně zapojil jako dobrovolník do bojů proti Maďarům na Slovensku.

Po skončení bojů si svou první dílnu otevřel v domku rodičů. V témže roce založil „Závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud, Josef Sousedík – Vsetín“. Po spojení s továrnami MEAS v Brně a Velox v Moravské Ostravě zaměstnával na konci 20. let přes tisíc osob, exportoval do Evropy i zámoří. Hospodářská krize a skutečnost, že Sousedík vyráběl zásadně vlastní patenty, se promítly do zhoršené finanční situace podniku. V únoru 1934 proto přijal nabídku, aby jeho továrna byla začleněna do akciové společnosti Tatra-Kopřivnice. Pevný plat mu umožnil plně se zapojit do vývojového střediska koncernu.

Na začátku roku 1936 představil elektromechanický přenos výkonu drážního vozu Slovenská strela, který byl vyráběn v Tatře Kopřivnice. Sousedíkovo řešení bylo celosvětově unikátní, nechal si ho také v témže roce patentovat. I díky tomuto řešení dosahoval vůz při zkouškách rychlosti 148 km/h, provozní rychlost byla stanovena na 130 km/h.

Od druhé poloviny dvacátých let se Josef Sousedík začal angažovat i v komunální politice. V letech 1927 až 1930 a opět v letech 1931 až 1938 se stal starostou Vsetína a město doznalo značného rozmachu. Velký význam pro město mělo získání tzv. náhradního průmyslu v podobě zbrojovky.

V druhé polovině roku 1938 vystoupil Sousedík také proti záboru některých území v pohraničních oblastech. Od počátku okupace se aktivně zapojil do vojenské odbojové organizace Obrana národa. Odbojáře podporoval převážně finančně a materiálně, pomáhal organizovat útěky četných českých vlastenců přes Slovensko do zahraničí. V letech 1939 a 1940 jej dvakrát zatklo gestapo, ale pro nedostatek důkazů byl propuštěn na svobodu. Sousedík nadále pokračoval v odbojové činnosti. Postupem času získával pro ilegální činnost nové a nové spolupracovníky, kteří opatřovali informace o stavu posádek, zbraní, muničních skladišť, motorových vozidel, zásob pohonných hmot a jídla.

Změnu přinesl rok 1943, kdy se ve Vsetíně se začaly tvořit různé ilegální skupiny, mezi něž patřila i Sousedíkova odbojová organizace. Ta se postupně rozrůstala, až se stala jakýmsi ústředním orgánem odboje na Vsetínsku, neboť do ilegální činnosti Sousedík časem zapojil všechny obce ve vsetínském okrese.

V polovině roku 1944 bylo navázáno spojení s parašutistickou organizací CLAY i s partyzánskými skupinami. V té době bylo na jeho organizaci napojeno přes 2000 lidí a připravovalo se ozbrojené povstání, jehož centrem měla být vsetínská Zbrojovka. Zradou však bylo vše prozrazeno a J. Sousedík byl 15. prosince 1944 zatčen, při výslechu mučen a ještě téhož dne, tři dny před svými padesátými narozeninami, zastřelen.

Po válce bylo hrdinství Josefa Sousedíka vzpomenuto již při prvním výročí jeho smrti 15. prosince 1945. V tomto roce mu byl za zásluhy pro odboj udělen Čs. válečný kříž 1939 in memoriam prezidentem dr. Edvardem Benešem. Následujícího roku zástupci města Vsetína poprvé slavnostně odhalili pamětní desku se Sousedíkovým reliéfem v budově ONV.

Po změně režimu v roce 1948 nastal náhlý obrat. J. Sousedík jako bývalý kapitalista a prozápadně orientovaný odbojář byl trnem v oku místním komunistům a ti se jeho jméno pokusili zcela vymazat z povědomí obyvatel.

Jaroslav Láník

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha