Stejnokroj Františka Ferdinanda d´Este, 1914

Poslední událostí ve vojenské kariéře Františka Ferdinanda byly manévry XV. a XVI. sboru, které probíhaly na konci června 1914 na území Bosny a Hercegoviny. Manévry s uspokojivým výsledkem skončily 27. června. Následující den v bosenské metropoli Sarajevu ukončily život následníka trůnu výstřely Gavrilo Principa.

Ve sbírce Vojenského historického ústavu Praha se nachází největší dochovaná kolekce stejnokrojů Františka Ferdinanda d´Este. Další, dílčí části „stejnokrojové“ pozůstalosti jsou uchovávány ve sbírce vídeňského Arsenalu a na Státním zámku Konopiště.

Kolekci stejnokrojů Františka Ferdinanda d´Este lze rozdělit do několika skupin. Nejpočetnější jsou stejnokroje čestného majitele pluků s hodností plukovníka, dále generálské a admirálské se skutečně dosaženými hodnostmi a poměrně kuriózní stejnokroj majitele „darovaného“ pluku.

Zřejmě nejznámějším a nejčastěji vyobrazovaným stejnokrojem Františka Ferdinanda d´Este je generálský služební stejnokroj. V tomto typu oděvu se František Ferdinand d´Este účastnil vojenských manévrů a inspekčních cest, včetně té poslední v Sarajevu. Atentátem poškozené součásti generálského stejnokroje dnes tvoří jeden z nejpozoruhodnějších exponátů rakouského vojenského muzea ve vídeňském Arsenalu.

Klobouk slavnostního a přehlídkového stejnokroje je vyroben z černé plsti s širokou zlatou bortou pro generály po celém obvodu krempy. Klobouk je vytvarován do dvourohé podoby. V obou rozích jsou umístěny rozety s iniciálou panovníka. Na pravé straně klobouku je zlatou bortou uchycená černá kokarda. Z vnitřní části je zasunut chochol ze zeleného papouščího peří, který zakrývá téměř celý klobouk.

Blůza s dvouřadým zapínáním je vyrobená z jemného světlemodrého sukna s červenými lemovkami. Límec a spodní okraje manžet jsou vyrobeny z šarlatově červeného sukna se zlacenou bortou. Na límci je rovněž umístěno hodnostní označení, které tvoří dvě trojice stříbrných hvězd.  Levou přednici pokrývají úchyty na dekorace. Na levém i pravém rameni je umístěn tenký kaloun, sloužící k pevnému uchycení případné řádové šerpy.

Ve sbírce VHÚ se dochovaly dvě totožné blůzy, z nichž jedna byla vyrobena 29. května 1914, tedy necelý měsíc před sarajevským atentátem.

Zdeněk Špitálník

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha