VHÚ převzal do své správy bunkr Jordán v Brdech

Vojenský historický ústav Praha převzal na konci léta do své správy jedno z nejznámějších vojenských opevnění, které nalezneme na území České republiky. Jedná se o pěchotní srub / CE Jordán nalézající se na jedné z cílových ploch v bývalém vojenském újezdu Brdy. VHÚ nyní pracuje na nezbytných úpravách objektu a koncepci jeho další existence včetně zpřístupnění veřejnosti.

 

Zkušební a cvičný objekt CE Jordán je pěchotní srub československého opevnění, který se nachází na cílové ploše Jordán, na severním svahu kopce Houpák v Brdech v nadmořské výšce 760 metrů. Byl postaven v roce 1936 za účelem zkoušek vybavení a výzbroje těžkého opevnění. V srpnu 2012 prohlásilo Ministerstvo kultury ČR objekt CE Jordán za kulturní památku, od roku 2016 je zdejší prostor přístupný veřejnosti a k opevnění také míří pěší turisté i cyklisté.

Známým se tento srub stal nejen pro svoji mohutnost a umístění na exponovaném místě s vynikajícím výhledem, ale také tím, že si “zahrál” v známém a oblíbeném filmu Obecná škola (1991) režiséra Jana Svěráka. Představoval zde jedno z opevnění v českém pohraničí a scenárista Zdeněk Svěrák do něj umístil významnou scénu dialogu mezi dvěma hlavnímu mužskými postavami. Poblíž bunkru také školní filmová výprava, resp. Zdeněk Svěrák v roli otce, odpálí pancéřovou pěst.

Stavba objektu byla provedena od 14. dubna do 27. května 1936 za částku 884 000 Kč. Srub je určený pro palbu hlavních zbraní jedním směrem. Svým stavebním řešením se podobá některým objektům, které byly později postaveny na severní hranici Čech, v blízkosti Trutnova.

Označení CE bylo krycím označením pro pěchotní sruby, stavěné v rámci těžkého opevnění. Objekt byl postaven ve II. stupni odolnosti – jeho strop dosahuje tloušťky 200 cm a čelní stěna, krytá násypem z kamenů a zeminy, má tloušťku 225 cm. Srub je jen částečně dvoupodlažní, což je jediná odlišnost oproti běžným pěchotním srubům, které měly shodnou rozlohu horního i spodního podlaží. V horním (přízemním) podlaží objektu CE je umístěna místnost strojovny a filtrovny, dále stanoviště velitele a místnost pro telefonistu. Ve velké střelecké místnosti byly umístěny hlavní zbraně – dvojče kulometů a protitankový kanon. Chodba v horním podlaží vedla dále do krycího křídla, kde byly u čelní stěny umístěny nádrže na vodu, toalety a vstup do pancéřového zvonu. Ve spodním podlaží se nacházely ubikace posádky (celkem 22 mužů), místnost zemní telegrafie, sklad proviantu a jímka odpadních vod.

Od podzimu roku 1936 probíhaly v objektu zkoušky zbraní vyvíjených či upravovaných pro účely těžkého opevnění. Zkoušky vnitřního vybavení se týkaly zejména zkoušek vzduchotechniky, osvětlení, agregátu, silnostěnných dveří a také spojovacích prostředků. Objekt byl využit i k nácviku běžných činností posádky včetně spolupráce při vedení palby.

Získané poznatky byly od února 1937 využity pro výcvik hraničářských pluků, které obsazovaly linie těžkého opevnění. Dále byl objekt podroben zkušebnímu ostřelování, a to v podstatě všemi druhy zbraní, pěchotními i dělostřeleckými až po moždíř ráže 30,5 cm.

Po válce byla část poškození srubu opravena. Srub pak byl využit ke zkouškám nového vybavení a výzbroje pro objekty těžkého opevnění u Bratislavy a na jihu Moravy, které armáda využívala. Kvůli novému kanonu byla původní kanónová střílna odstraněna a nahrazena zcela odlišnou střílnou.

RED

 

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha