VHÚ převzal do užívání pietní místo v jízdárně ruzyňských kasáren

Zástupci Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ) v čele s ředitelem plukovníkem Alešem Knížkem v úterý 31. října 2017 převzali do užívání pietní místo v jízdárně ruzyňských kasáren – jedno z nejpamátnějších míst české novodobé historie. Právě zde docházelo po příchodu Reinharda Heydricha do Protektorátu Čechy a Morava v září 1941 k popravám vedoucích představitelů domácího odboje.

Slavnostního předání prostoru se rovněž zúčastnili 1. zástupce náčelníka Generálního štábu generálporučík Jiří Baloun, ředitel Agentury komunikačních a informačních systémů brigádní generál František Ridzák, ředitel sekce podpory generálmajor Jaromír Zůna a pozůstalí některých popravených.

Přesné místo, kde umírala elita předválečné armády, se podařilo identifikovat v rámci přípravy dokumentárního projektu k výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha připravovaného ve spolupráci České televize a VHÚ. V těchto dnech byly dokončeny stavební úpravy, které přeměnily původní vojenské skladiště do podoby pietního prostoru odpovídajícího významu událostí, jež zde před sedmi desetiletími proběhly.

Jízdárna se nachází v areálu vojenského útvaru, který je součástí spojovacího vojska Armády České republiky.

Právě díky dlouholetému úsilí Generálního štábu Armády České republiky a příslušníků spojovacího vojska o připomínání si významných historických kapitol naší armády se podařilo vytvořit důstojné pietní místo. Proto ho VHÚ dostal do užívání symbolicky v den, kdy si připomínáme sté výročí vzniku našeho spojovacího vojska působícího v československých legiích v Rusku.

Jízdárna ruzyňských kasáren se do našich dějin poprvé neblaze zapsala 17. listopadu 1939, kdy zde strávilo své poslední okamžiky před popravou devět studentských funkcionářů. Šlo o vůbec první použití „sonderbehandlungu“ (tedy likvidace bez soudu) na území protektorátu. Během 1. stanného práva po příchodu Reinharda Heydricha bylo v prostoru jízdárny popraveno zastřelením či oběšením 247 osob.

Byli mezi nimi i vedoucí představitelé nejvýznamnější odbojové organizace Obrana národa. K prvním popraveným patřili vůbec první generálové československé armády postavení za protektorátu před popravčí četu Josef Bílý a Hugo Vojta. Jejich jména zanedlouho doplnili generálové František Horáček, Mikuláš Doležal, Oleg Svátek či Václav Šára. Mezi popravenými vysokými důstojníky byl rovněž podplukovník Ladislav Preininger či jeden z proslulé trojice Tří králů českého odboje plukovník Josef Balabán. Mezi prvními byl v jízdárně popraven i náčelník České obce sokolské Augustin Pechlát.

Jízdárna ruzyňských kasáren patří mezi nejautentičtější místa naší novodobé historie. Díky citlivému zásahu předního českého restaurátora akademického malíře Jana Živného se podařilo uchovat v původní podobě stěny, v nichž jsou dodnes patrné stopy po kulkách německých popravčích čet. Podobu pietnímu místu vtiskli akademický malíř Pavel Holý z VHÚ a architekt Stanislav Marek. Na výrazné tváři památníku tvořeného jmény všech popravených se podílel rovněž archivář Archivu hlavního města Prahy Vojtěch Šustek.

Od úterý si je možné v jízdárně ruzyňských kasáren připomínat oběti čelných představitelů domácího odboje. V příštím roce se stane součástí pietního místa i expozice VHÚ věnovaná událostem a osobnostem spojeným s jízdárnou ruzyňských kasáren.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha