VHÚ přichystal vědeckou konferenci věnovanou úvodnímu roku první světové války

Ve dnech 16.-18. září se v Poslanecké sněmovně v Praze uskuteční mezinárodní vědecká konference 1914 – PROMĚNY SPOLEČNOSTI A STÁTU VE VÁLCE, které se zúčastní renomovaní historici z Česka a dalších zemí střední Evropy. Konference je součástí cyklu Čtyři léta do pole okovaná 1914–1918, který se bude postupně věnovat nejrůznějším aspektům první světové války.

 

Vojenský historický ústav Praha připravil na nadcházející období cyklus mezinárodních vědeckých konferencí věnovaný stoletému výročí první světové války. Cyklus nazvaný Čtyři léta do pole okovaná 1914–1918 bude zahájen prostřednictvím konference 1914 – PROMĚNY SPOLEČNOSTI A STÁTU VE VÁLCE”. Konference se koná od úterý 16. září do čtvrtka 18. září 2014, a to v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky ve Sněmovní ulici v Praze 1.

Samotné jednání konference je rozděleno do dvou dnů, slavnostní zahájení je naplánováno na úterý 16. září v 9.45. Na úvod promluví předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček, dále ministr obrany České republiky Martin Stropnický a také ředitel Vojenského historického ústavu Praha plukovník Aleš Knížek.

Jednání konference je rozděleno do celkem jedenácti panelů, v nichž vystoupí se svými příspěvky více než čtyři desítky historiků z České republiky, Slovenska, Rakouska, Maďarska či Polska. Nebudou mezi nimi pochopitelně chybět v početném zastoupení ani historici z Vojenského historického ústavu Praha.

Hlavním tématem konference je úvodní rok první světové války. Válečné plány států i předválečné představy společnosti o budoucí válce prošly do konce roku 1914 zkouškou prvních měsíců konfliktu nevídaného rozsahu – jak zúčastnění vstřebávali úvodní zkušenost, jak čelili obtížím, které válka postupně vnášela do všech rovin života společnosti i státu, a co nového válka ve svých počátcích přinesla a co vzala?

Jednotlivé panely se budou snažit na tyto otázky nalézt odpovědi. Uchopí přitom problematiku z nejrůznějších pohledů. Jeden z panelů je například věnován otázce odrazu války v maloměstském prostředí, další panel je koncentrován na otázky spojené s těžkým průmyslem a bankovnictvím během úvodu konfliktu, třetí panel se bude zabývat oblastí lékařství a zdravotnictví obecně, další panel rozebere poznatky běžných vojáků z prvních měsíců válčení atd.

Jednání také poskytne příležitost k představení výzkumných i dokumentačních projektů s tématikou první světové války – např. digitalizace pramenů a literatury, tvorba databázových a jiných aplikací.

 

Z NĚKTERÝCH PŘÍSPĚVKŮ, KTERÉ BUDOU NA KONFERENCI PŘEDNESENY:

 

Václav Horčička – Rakousko-Uhersko-americká důvěrná jednání o eventuálním mírovém zprostředkování USA, 1914

V příspěvku bude věnována pozornost tajným jednáním mezi rakousko-uherským velvyslancem v USA Constantinem Dumbou a důvěrníkem prezidenta USA Woodrow Wilsona, plk. Edwardem Housem, z října a listopadu 1914. Bude ukázáno, že tyto diskuse probíhaly v souvislosti s americkou nabídkou na zprostředkování, se kterou se USA obrátily na Německo. Neúspěch této jich iniciativy pak vedl k obdobným sondážím ve vztahu k Rakousko-Uhersku. Jeho ministr zahraničí hrabě Berchtold sice s jednáním souhlasil, to však z důvodů, které budou představeny, nevedlo k pozitivním závěrům.

 

Ivo Rejchrt – Válka přichází do maloměsta [Dvůr Králové nad Labem]

Příspěvek objasní ohlas a dopad vyhlášení a prvních měsíců první světové války v každodenním životě Dvora Králové n. L, zejména zachycení dobové nálady v Královédvorských listech v čase povolávání k činné službě vojenské a nastupujících hospodářských problémů, loajální projevy v tisku i na veřejnosti, zásahy obce do zásobování a nárůst agenty městského úřadu, nahrazení mobilizovaných strážníků hasiči, osvědčování věrnosti monarchii na místním gymnáziu a rozdíly mezi „mírovými“ a předčasnými maturitními zkouškami.

 

Milena Lenderová – Dětství a první světová válka

Třebaže se válečné operace let 1914 – 1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla životy dětí nebývalou měrou. Odchod otců na frontu, pokles reálných příjmů, nedostatek životních potřeb, přídělový systém. Děti se seznámily s chlebenkami, moučenkami, s poukázkami na uhlí, kartami na mléko. Další problém představovalo narušení a posléze přerušení vyučování, způsobené rukováním učitelů, nedostatkem uhlí, nasazením žáků i učitelů při polních pracích, ubytováním uprchlíků a epidemií španělské chřipky. Místa učitelů zaujaly učitelky, výuku bez problémů zvládly, “zvlčilé” děti, jimž chyběla otcovská autorita, nikoli. V oficiálním diskursu se děti měly cítit jako ty, kvůli kterým vojáci postupují nebezpečí a riskují život. Ve škole byly vystaveny zesílenému pěstování rakouského patriotismu a přináležitosti k habsburské říši.

 

Eduard Kubů, Jiří Šouša – Banka ve víru válečných nebezpečí – Živnostenská banka v ekonomických turbulencích počátku Velké války

Nejvýznamnější česká banka (Živnostenská banka v Praze) bývá vnímána pod zorným úhlem perzekucí, jimiž rakouské vojenské orgány postihly její management. Je představována jako centrum české ekonomické rezistence vůči Rakousku-Uhersku. Aktivity Jaroslava Preisse, Rudolfa Piláta a dalších manažerů se zdají vypovídat o uvědomělém předvídání a směřování tohoto ústavu jako lídra nacionálně českého podnikání. Bylo tomu od počátku opravdu tak? Příspěvek zkoumá reakce banky a jejího managementu na hrozící válku a na její reálný počátek. Prioritně se pak bude zabývat jejich adaptací na vývoj válečného konfliktu v jeho první fázi.

 

Jiří Chmelenský – Škodovy závody v Plzni a jejich zbraně na frontách první světové války

Škodovy závody se staly i přes svoji krátkou historii na konci devatenáctého století téměř monopolním dodavatelem dělostřelecké výzbroje pro armádu monarchie. Tento proces přeměny ŠZ na válečnou výrobu se neobešel bez rozsáhlé restrukturalizace a racionalizace chodu celého podniku, kdy na konci války byly ŠZ přibližně trojnásobně větší než na jejím konci. Příspěvek se zabývá transformací ŠZ od mírové výroby na válečnou výrobu a na uspokojování vojenských požadavků armády, včetně slavných zbraní ŠZ a jejich nasazení na frontách.

 

Ondřej Kolář – Počátek války v egodokumentech příslušníků pěšího pluku č. 54

Příspěvek přiblíží prožitek českých vojáků na východní frontě v prvních měsících války na příkladu deníků, zápisníků, vzpomínek a korespondence příslušníků rakousko-uherského pěšího pluku 54, jehož mužstvo pocházelo převážně z Hané. Pozornost bude věnována reakcím vojáků na mobilizaci a vypuknutí války, stejně jako jejich představám a očekáváním na počátku konfliktu. Předmětem pozornosti se stane i otázka, jak pěšáci z českých zemí vnímali kulturně odlišné haličské prostředí a jak vnímali své první frontové zkušenosti.

 

Václav Smrčka, Vlasta Mádlová – Léčebná činnost v rakousko-uherské armádě v prvních pěti měsících 1. světové války

Příspěvek rozebírá plánované řízení léčebné činnosti ve válce dle regulí rakousko-uherského vojenského návodu U16 a důvody, proč se systém záhy neosvědčil. Popisuje činnost na polních obvazištích, v polních nemocnicích i v nemocnicích garnizonních, kterých bylo 21 a byly základem rakousko- uherského vojenského zdravotnictví. Zmiňuje se o problémech třídění, transportu raněných, úloze českých lékařů a jejich zkušenostech ve válečné činnosti. 120 těchto lékařů si přinesli nedocenitelné zkušenosti z balkánských válek z let 1912–1913.

 

Dalibor Vácha – Válka! Tedy válka! : počátek Velké války v legionářské literatuře a vzpomínkách

Příspěvek založený na důkladném studiu osobních pramenů (převážně vzpomínek a autobiografických románů) československých legionářů by měl odhalit stereotypy vnímání počátku první světové války. Tyto stereotypy v pramenech obvykle vznikajících až s časovým odstupem jsou prodchnuty očekáváním budoucnosti, národnostním vlastenectvím a zcela jistě se do nich promítají více pozdější zkušenosti autorů (případně to, jak se chtěli prezentovat veřejnosti), než skutečný prožitek léta 1914.

 

František Hanzlík – Krajané v USA a jejich pomoc čs. zahraniční akci v čele s T. G. Masarykem v roce 1914

První část příspěvku bude věnována charakteristice krajanského hnutí v USA před vznikem 1. světové války. Obsahem druhé části příspěvku budou bezprostřední reakce krajanů na vznik války a jejich úsilí směřující k poskytnutí pomoci strádajícím ve staré vlasti. Třetí část bude zaměřena na navázání spolupráce organizací krajanů v USA a vznik jejich programů pomoci zahraničnímu odboji v čele s T. G. Masarykem a E. Benešem. Poslední část příspěvku bude věnována konkrétním výsledkům v realizaci pomoci čs. zahraničnímu odboji do konce roku 1914.

 

Martin Jahoda – Doprava c. a k. polní pošty

Příspěvek doplněný řadou dobových fotografií a pohlednic bude zaměřen zejména na dopravní prostředky c. a k. polní pošty (hipomobilní vozy, automobily, autobusy, vlakové pošty, letadla, balóny a lodě) a jejich roli v poštovním přepravním systému.

 

Zdeněk Munzar – Knihovna Vojenského historického ústavu Praha jako zdroj informací k 1. světové válce

Příspěvek představí fondy Knihovny VHÚ Praha jakožto unikátní zdroj informací a studijních materiálů s tématikou první světové války. Pozornost bude věnována jak domácí, tak zahraniční knižní produkci, pravým i nepravým periodikům a opominut nezůstane ani mapový fond knihovny. Příspěvek seznámí posluchače také s informačními službami, které knihovna poskytuje a v neposlední řadě přinese informace o digitalizačních projektech a o dostupnosti on-line zdrojů.

 

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha