VHÚ spolupracoval na nové výstavě o generálu Lužovi v Uherském Brodě

VHÚ spolupracoval na nové výstavě o generálu Lužovi v Uherském Brodě

14. 11. 2014

Generálu Vojtěchu Borisi Lužovi je věnována výstava, která je od 15. listopadu přístupná veřejnosti v Galerii Panský dům v Uherském Brodě. Vojenský historický ústav Praha se na přípravě expozice rovněž podílel.

Armádní generál in memoriam Ing. Vojtěch Boris Luža (1891-1944) patřil k nejvýraznějším osobnostem vojenské sféry první republiky. Byl také jediným československým generálem, který padl v bojích druhé světové války se zbraní v ruce.

Mimořádné osobnosti generála Luži je věnována rekapitulační výstava, kterou v Galerii Panský dům v Uherském Brodě, Lužově rodišti, pořádá Nadace bratří Lužů, Dům kultury Uherský Brod a Město Uherský Brod. Jedním z partnerů je také Vojenský historický ústav Praha, který na výstavu zapůjčil ze svých sbírek více než desítku předmětů. Jde kupříkladu o Lužův studentský index, dekret k válečnému kříži, generálovu blůzu z 30. let či šavli pro důstojníky armády vz. 24. Patrně nejvýznamnějším exponátem je pak soubor Lužových vyznamenání, který čítá celkem 35 položek.

Výstava představuje generálův život, službu v československé armádě a také jeho odbojovou činnost za druhé světové války, a to na dvacítce panelů a prostřednictvím osobních předmětů. K vidění jsou také četné fotografie a dokumenty.Výstava bude v uherskobrodské galerii otevřena veřejnosti do 14. prosince 2014.

 

Vojtěch Boris Luža se narodil v Uherském Brodě 26. března 1891, kde vystudoval tamní vyšší reálné gymnázium. Studium na České vysoké škole technické v Brně nedokončil kvůli vypuknutí 1. světové války.

Počátkem srpna 1914 nastoupil činnou vojenskou službu v rakousko-uherské branné moci, na konci srpna 1915 byl zajat ruskou armádou. V červenci 1916 se přihlásil do 1. srbské dobrovolnické divize, s níž prošel boji v Dobrudži. Na počátku roku 1917 přešel k čs. jednotkám. Prodělal všechny boje od Zborova, přes Ukrajinu a sibiřskou anabázi. Do vlasti se vrátil v dubnu 1920 jako podplukovník.

Absolvoval III. kurs školy generálního štábu v Praze, v roce 1923 ukončil studium na Válečné škole. Mezi léty 1923–1929 působil jako přednosta 3. (operačního) oddělení Hlavního štábu. Do hodnosti brigádního generála byl povýšen v červenci 1929.

V průběhu 30. let vykonával velitelské funkce na brigádním a sborovém stupni. Kromě toho byl činný jako vojenský pedagog, velel Vysoké škole válečné. Do hodnosti divizního generála byl povýšen v červenci 1934. O rok později převzal funkci velitele IV. sboru v Olomouci, na konci listopadu 1937 se stal zemským vojenským velitelem v Brně. Tuto funkci vykonával až do zániku armády v létě 1939.

Již na počátku německé okupace se zapojil do protinacistického odboje. Od konce září 1941 žil v ilegalitě. Stal se spoluzakladatelem a vojenským velitelem rozsáhlé odbojové organizace Rada Tří. Dne 2. října 1944 jej na útěku před gestapem v obci Hřiště u Přibyslavi zastřelili příslušníci protektorátního četnictva. Po osvobození mu byl přiznán titul inženýra a byl povýšen in memoriam do nejvyšší hodnosti.

RED

 

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…