VHÚ získal památečné předměty někdejšího generála a „špióna“ Františka Moravce

VHÚ získal památečné předměty někdejšího generála a „špióna“ Františka Moravce

17. 01. 2013

Vojenský historický ústav získal do svých sbírek originální a cennou pozůstalost: jedná se o předměty patřící předválečnému náčelníkovi zpravodajského oddělení generálního štábu Františku Moravcovi. Byly v zemi ukryty od druhé světové války, letos v srpnu se je podařilo na zahradě soukromého domu objevit.

Je to zajímavý a neobvyklý příběh. Jednou z důležitých osob v něm je JUDr. Oldřich Skalák, advokát z Čáslavi a milovník vojenské historie. Právě on byl inspirátorem nálezu silně zrezivělých chladných zbraní, které mají vztah k Františku Moravcovi (1895-1966), náčelníkovi zpravodajského oddělení generálního štábu, významnému vojákovi a posléze i autorovi knihy Špión, jemuž nevěřili. Tyto předměty se nyní ocitly v rukou povolaných: byly svými nálezci velkoryse věnovány Vojenskému historického ústavu Praha a zařazeny do jeho sbírek. Zde projdou rukama konzervátorů, aby byly uchovány tak, jak byly nalezeny.

Ukrytí

Již před časem informoval jeden z klientů doktora Skaláka, Bohuslav Veselý, že k přátelům jeho rodiny patřil i slavný čáslavský rodák generál František Moravec. Z vyprávění své matky se pan Veselý kdysi dověděl, že den před obsazením republiky Němci, 14. 3. 1939, emigroval František Moravec do Anglie, přičemž s sebou on a jeho rodina nestihli vzít dva kufry s uniformami a dalšími předměty. Předměty bylo potřeba za války někam uložit, protože po lidech typu Moravce a všech z jeho vlasteneckého okolí německá moc pátrala.

Úkryt pro věci se našel právě u matky pana Veselého, tehdy děvětadvacetileté slečny Minaříkové. Předměty převzala a v době heydrichiády pak zakopala na dvorku rodinné vilky v Čáslavi v prostoru vyzděné zídky na popel.

Okupace skončila, jenže předměty v zemi zůstaly. Tehdy již generál F. Moravec měl od května 1945 do února 1948 jiné starosti, uniformy ani další ukryté předměty evidentně nepotřeboval. Po únoru 1948 generál Moravec navíc odešel do emigrace, v níž i zůstal. Paní Minaříková si pamatovala, kam předměty schovala – i proto, že na jejich místě vysadila po roce 1948 smrk.

Hledání

K hledání a vykopání předmětů se rodina pana Veselého dostala až v nedávné době. Předpokladem bylo pokácet dnes již více než 15 metrů vysoký smrk. To se skutečně stalo, i díky pomoci JUDr. Skaláka, který zajistil odbornou firmu a zapůjčil detektor kovů. Pan Veselý začal kopat, vznikla jáma o ploše 1×2 metry a hloubce 80 cm. Teprve po prokopání se na hlínu nastala šance na nějaký nález.

Ten skutečně přišel 3. srpna 2012. Betonová trubka, na kterou majitel při kopání narazil, obsahovala různé věci, s největší pravděpodobností z pozůstalosti po F. Moravcovi. Hlavním kusem byla československá šavle vz. 24 pro důstojníky. Byla v pochvě a měla dokonce nezvykle zachovalý třapec. Ten byl skoro jako nový, stejně jako koš šavle. Pochva z oceli je však úplně zrezivělá, čepel z ní už nelze vyjmout.

Mezi věcmi byl i francouzský bodák na pušku Lebel, bodák na italskou pušku Mannlicher-Carcano, rakousko-uherský bodák vz.1895 na pušku Mannlicher a útočný, respektive zákopový nůž, pravděpodobně z nouzové či amatérské výroby. Šavle a francouzský bodák byly v trubce ještě zabaleny v hrubé tkanině, která se otiskla do koroze nebo se s korozí spojila. Kožené součásti zbraní byly vlhkostí skoro zničeny, ocelové prvky si uchovaly tvar a v zásadě i celistvost.

Součástí nálezu je také kovová schránka s dokumenty. Na nich se čas nejvíc podepsal, papíry, jsou naprosto nečitelné. Zajímavou drobností je i luxusní zapalovač, byl vyroben zavedenou vídeňskou firmou Richard Kohn v Rakousku. Ceny těchto dnes již historických zapalovačů jsou vysoké. Tato drobnost dokládá, že soubor předmětů pochází z vybavení dobře situovaného muže. Relativně nepoškozeny zůstaly i články baterie. Byly součástí hroudy materiálu, který ležel mimo trubku. Patrně se jednalo o nějaký elektrický přístroj, ve kterém zbyl kousek filmového pásu. Snad šlo o kameru nebo fotoaparát.

Předměty byly základně ošetřeny nálezcem a konzervátory Východočeského muzea v Pardubicích, dne 15. ledna je pak všichni aktéři přivezli do Prahy a na půdě Vojenského historického ústavu Praha předali k muzejnímu využití. Za to jim bezesporu patří ze strany VHÚ Praha velký dík.

Autoři fotografií: Jan Tetřev, Oldřich Skalák, Andrej Halada

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…