Vychází letošní první číslo čtvrtletníku Historie a vojenství

Letos poprvé se dostává ke čtenářům nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav Praha. Číslo 1/2019 přináší především materiály, jež se věnují nedávnému 80. výročí okupace českých zemí nacistickými vojsky. V úvodníku také informuje ředitel VHÚ plukovník Aleš Knížek o některých chystaných akcích naší instituce v tomto roce, mezi něž bude patřit rovněž nová expozice v Jízdárně ruzyňských kasáren, která bude připomínat události ze 17. listopadu 1939.

 

Prvním materiálem v novém čísle HaV 1/2019 je text historika VHÚ Karla Straky nazvaný Sabotážní a teroristická síť úřadovny Abwehru IV Drážďany v kontextu příprav na napadení Československa z let 1938 a 1939. Straka v úvodu svého materiálu nastiňuje zajímavou paralelu mezi současným stavem světové politiky a bezpečnosti a událostmi na konci 30. let u nás:

„Současné dění již po jistou dobu citelně poznamenává latentní hrozba terorismu,“ píše Karel Straka. „Z perspektivy střední Evropy může tento neutěšený vývoj vyvolávat dojem, že jde o dosud nepoznaný fenomén moderní doby. Z obecné národní historické paměti ovšem téměř vymizela skutečnost, že již v kritických letech 1938-1939 byla Československá republika cílem a dějištěm sabotážních a teroristických aktivit speciálních struktur, jejichž působnost byla v oněch letech prakticky souběžná… Představovaly jeden nejnebezpečnějších prostředků, jimiž tehdy trojice sousedních států, Německo, Maďarsko a Polsko, usilovala o narušení obranyschopnosti a suverenity Československa.“

Jindřich Marek si ve svém textu Ústup čs. jednotek bojem z Podkarpatské Rusi v březnu 1939 očima vrchního styčného důstojníka vrací k dění březnových dní v nejvýchodnější části tehdy druhé republiky. Marek zpracovává informace, které zpracoval plk. gšt. Jan Heřman, pozdější generál čs. armády. Heřman působil jako hlavní styčný důstojník čs. armády na Podkarpatské Rusi pro styk s maďarskou armádou po tzv. vídeňské arbitráži.  Heřmanova zpráva, která byla finalizována v únoru 1946, je cenným a kompetentním svědectvím událostí a byla vytvořena s potřebnou erudicí a nadhledem.

K dění během prvních okupačních měsíců roku 1939 se vztahuje rovněž materiál Pavly Plaché Beskydská převaděčka Marie Pětrošová. Ta v roce 1939 pomohla mnoha budoucím zahraničním bojovníkům přejít hranice okupované země směrem do Polska. Na rozdíl od známějších osudů Inky Bernáškové (1904-1942) či Mileny Jesenské (1896-1944), které rovněž pomáhaly při odchodech do zahraničí, je osud Marie Pětrošové dnes téměř zapomenutý. I ona však za svoji odvahu zaplatila životem. S Jesenskou byla Pětrošová vězněna rovněž v koncentračním táboře Ravensbrücku, zde se setkala také s později komunisty preferovanou odbojovou pracovnicí Jožkou Jabůrkovou. Pětrošová byla zatčena několikrát a definitivně zadržena v červnu 1940, jen sedm týdnů poté, co porodila dceru Milenu. Zemřela v koncentračním táboře v dubnu 1942 na zánět mozkových blan.

Významným materiálem je stať Prokopa Tomka nazvaná Tradice legií po únoru 1948. Autor se zde věnuje legionářské tradici  po druhé světové válce a zejména v období komunistického režimu 1948-1989. Tomek nejprve rekapituluje situaci během druhé světové války a v podmínkách nacistické okupace, dále se zabývá legionářskou tradicí v tzv. třetí republice 1945-48. Pak už přechází k jádru svého tématu, přičemž za klíčový pro likvidaci legionářské tradice považuje rok 1949. Tehdy byla v červenci násilně zrušena Čs. obec legionářská, docházelo ke slučování jednot a majetek ČSOL byl předán jednotné veteránské organizaci, Svazu bojovníků za svobodu. Tomek se dále věnuje problematice likvidování připomínek legií ve veřejném prostoru a v tehdejší armádě, mapuje i poněkud odlišnou atmosféru 60. Let. Za normalizace byla legionářská tradice opět umlčena, udržovala ji pouze soukromě rychle se zmenšující skupina veteránů. Listopadu 1989 se dožilo jen několik jedinců, kteří kdysi prošli čs. legiemi.

V druhé části HaV 1/2019 nalezne čtenář dva větší materiály rekapitulující dění ve Vojenském historickém ústavu Praha v loňském roce. Michal Burian, ředitel odboru muzeí, je autorem textu Výstavní činnost VHÚ v roce 2018. Miroslav Khol vedoucí pracovník Leteckého muzea Kbely, je pak autorem sumarizující statě Ohlédnutí za jubilejní sezonou Leteckého muzea.

Z restaurátorského oddělení VHÚ pochází text Petra Moudrého Restaurování jezdecké šavle, po něm následují kratší materiály. Jde např. o text Novinky v leteckých sbírkách VHÚ, Pár dvouhlavňových pistolí puškaře J. Penela, Krátké ohlédnutí za projektem „Posádková muzea pod záštitou Vojenského historického ústavu Praha“, Pracovníci VHÚ mezi leteckými osobnostmi století atd.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 1/2019 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích.

RED

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha