Výročí „75“: Prohlédněte si novou výstavu Květnové povstání 1945, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha

Výročí „75“: Prohlédněte si novou výstavu Květnové povstání 1945, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha

04. 05. 2020

Vojenský historický ústav Praha připravil pro současné 75. výročí konce druhé světové války panelovou výstavu nazvanou Květnové povstání 1945. Výstavu vám nyní nabízíme v elektronické podobě. Můžete si prohlédnout jednotlivé výstavní panely, můžete si také pročítat tiskovou brožuru ve formátu PDF, která byla k výstavě vydána. Autory výstavy jsou historici VHÚ Jindřich Marek a Tomáš Jakl.

Vizuální podobu výstavy vám přibližuje fotogalerie, která je součástí tohoto článku. Můžete si zde prohlédnout grafické uspořádání panelů a četné fotografie.

Pokud si chce pročítat texty, kterou jsou součástí panelů, naleznete je v této tiskové brožuře, jejíž součástí jsou také četné fotografie.

Výstava podává v jednotlivých kapitolách souhrnný přehled o dění v posledních týdnech a dnech druhé světové války na území Protektorátu Böhmen und Mähren. Všímá si, jak postupovaly frontové linie východním i západním směrem, podrobně pak popisuje, jak  probíhalo povstání českého lidu v jednotlivých regionech, krajích.

Detailně se výstava věnuje také otázce Pražského povstání, jeho hlavním aktérům a finálnímu osvobození metropole. Jsou zde i specifické tematické kapitoly: proč americká armáda neosvobodila Prahu, jakou roli hráli v pražském povstání Vlasovci, či jakým způsobem se projevoval fanatismus některých německých jednotek.

 

O postupném osvobozování Prahy Rudou armádou autoři píší:

Sovětský příjezd do Prahy proběhl ve dvou vlnách. V té první do Prahy dorazily rychlé skupiny tvořené tankovými a mechanizovanými jednotkami. Tuto fázi zahájily 9. května ve 4.00 předsunuté odřady 3. a 4. gardové tankové armády 1. ukrajinského frontu ze severu a severozápadu. Přibližně ve 12.00 dorazil 5. gardový tankový sbor 6. gardové tankové armády 2. ukrajinského frontu z jihovýchodu a asi v 17.45 i předsunutý odřad 60. armády 4. ukrajinského frontu
z východu.

Brzy ráno se Sověti střetli s Němci v Dejvicích. Poslední německá kolona současně opouštěla střed Prahy ze Starého Města přes náměstí Míru a Strašnice na jih. S jejím zadním zajištěním se Sověti střetli dopoledne pak v šarvátkách na Klárově a U Bulhara. Večer na náměstí Míru ještě sovětské protiletadlové dělo zlikvidovalo ostřelovače na jižní věži chrámu svaté Ludmily.

Do večera 9. května a celý den 10. jednotky rychlých skupin vytvořily obranný kruh kolem města proti předpokládanému náporu ustupující skupiny armád Mitte. Ta však už z větší části ustoupila dříve a mimo Prahu, proto zajištění Prahy proběhlo bez problémů.

Druhá vlna, ve které přicházely frontové jednotky, které na rozdíl od předsunutých rychlých skupin také obsazovaly území, kterým prošly, probíhala u jednotlivých frontů nerovnoměrně. První dorazily hlavní síly 1. ukrajinského frontu ze severozápadu, ještě 9. května, pouze s jedno- až dvouhodinovým odstupem za předsunutými odřady. Hlavní síly 2. a 4. ukrajinského frontu dosáhly Prahy až v průběhu 11. května, když 10. května dosáhly čáry České Budějovice – Hlinsko – Hradec Králové.

 

Poslední boje na českém území pak autoři shrnují:

Německé ústupové kolony se 8. a 9. května 1945 roztáhly po celém prostoru mezi frontou a Američany. První jely obvykle obrněné transportéry s ozbrojeným výsadkem, který prorážel cestu povstaleckým územím. Na frontě zůstaly obrněné jednotky, které večer 8. května 1945 začaly ustupovat také a alespoň zpočátku vedly boj na zdrženou.

Organizovaný ústup se postupně změnil v chaos. V obcích a v místech protitankových zátarasů vznikaly beznadějné zácpy. 9. května 1945 v 19.00 Američané přestali brát další zajatce a uzavřeli demarkační čáru. Na komunikacích vedoucích k americkým liniím se začaly tvořit mnohakilometrové fronty desítek tisíc německých vojáků a civilistů.

Průjezd sovětských rychlých skupin na Prahu 8. a 9. května 1945 ústup příliš nenarušil. Pokud sovětské tanky narazily na kolonu, která obvykle takřka kolmo křížila jejich trasu, rozstřílely nejbližší vozidla, vraky odhrnuly na kraj silnice a pokračovaly dál. Hlavní síly Rudé armády postupovaly s hodinovým až dvoudenním odstupem od německých zadních vojů.

Okolo 10. května se Rudá armáda přiblížila k německým kolonám stojícím před americkými liniemi a začala jejich odzbrojování. K patrně poslednímu boji v českých zemích došlo 12. května 1945 brzy ráno v Březnici, kde obsluha sovětského protitankového děla zničila obrněný transportér Sd.Kfz. 251. Rudá armáda dosáhla 12. května 1945 demarkační čáry po celé délce jejího průběhu na našem území a Američané jí vydali zajaté příslušníky těch německých jednotek, které ustoupily z východní fronty.

České povstání tak přesně splnilo svůj účel, s jakým jej od března 1939 českoslovenští důstojníci připravovali. Znemožnilo německou obranu českých zemí a umožnilo spojeneckým armádám osvobození našeho území jen s minimálními ztrátami.

 

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…