Výstava představuje sto let vývoje tanků

Jen málokterou zbraň v historii lidstva lze považovat za tak vizuálně fascinující a zároveň tak vojensky efektivní, s mocnými ničivými účinky, jako je tank. Letos v září si připomínáme sto let od prvního nasazení tanků – stalo se tak při bitvě na Sommě na západní frontě během první světové války. Výstava 100 let tanků, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha a která je k vidění před budovou Generálního štábu v Praze 6 na Vítězném náměstí, přibližuje minulost i současnost této dodnes klíčové zbraně.

 

Tank patřil – vedle kulometů a děl – k těm zbraním, které měly podstatný vliv na podobu a průběh první světové války. Byl to právě tank, který významným způsobem napomohl v roce 1918 ke konečné převaze dohodových mocností. První nasazení britských tanků v září 1916 čítalo celkem čtyřicet devět obrněnců, ovšem na konci války jich na straně Dohody už operovaly tisíce. A německé jednotky na tuto zbraň nemohly adekvátně odpovídat.

Zcela klíčovou zbraní byl ovšem tank v druhé světové válce, kdy jich bylo vyrobeno a v bojích nasazeno na stovky tisíc. Tank našel své uplatnění na všech frontách, masivního nasazení se dočkal především na té východní. Největší tanková bitva všech dob u Kurska v červenci roku 1943 bývá považována společně s bitvou o Stalingrad za dvě nejdůležitější střetnutí na východní frontě. Německo tehdy nasadilo téměř tři tisíce tanků, Sovětský Svaz přes pět tisíc.

Výstava 100 let tanků je autorským dílem Ivo Pejčocha, historika Vojenského historického ústavu Praha, který se této problematice věnuje již dlouhé roky a je jedním z největších odborníků na tuto oblast. Výstavu zahájil náčelník Generálního štábu Armády České republiky, armádní generál Josef Bečvář. Ve svém projevu mimo jiné zmínil:

„Po rozpadu východního bloku a ukončení studené války došlo k všeobecnému omezování počtu tanků v armádách a některé skeptické hlasy prorokovaly pozvolný zánik této zbraně, která se údajně historicky přežila. Realita konfliktů posledních pětadvaceti let však jasně prokázala, že obrněné jednotky jsou stále významnou součástí pozemních operací a tato skutečnost se nezmění ani v následujícím období.“

Výstava skutečně reprezentativním způsobem ukazuje, jak se od první světové války vyvíjely tanky a některé další těžké obrněné stroje, dokládá to na desítkách unikátních snímků konkrétních strojů. Vedle druhé světové války, která technickou úroveň tanků posunula mimořádně rychle kupředu, bylo trvalým zdrojem neustálých inovací i soupeření východního a západního bloku v poválečné době, až do konce 80. let 20. století.

Tanková technika byla od roku 1945 nasazována hlavně v lokálních konfliktech. Mimořádnou roli sehrály tanky například v mnoha fázích arabsko-izraelského konfliktu, jejich další masové nasazení se odehrálo při spojeneckých operacích v obou válkách v Iráku na přelomu 20. a 21. století.

Také někdejší Československo významně zasáhlo do vývoje tankové techniky, a to především ve třicátých letech 20. století, kdy československé firmy vyvinuly a vyráběly tanky LT-35 a LT-38 a také exportovaly své tanky do nejrůznějších zemí Evropy, Jižní Ameriky či Asie. Ostatně tank LT-38 ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha byl při vernisáži výstavy k vidění. Na tradici československých tankových jednotek dnes navazuje také 73. tankový prapor v Přáslavicích, jehož příslušníci se rovněž zúčastnili slavnostní vernisáže výstavy.

RED

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha