Nová výstava přibližuje první dekády československého letectví, především vojenského

V Praze 6 na Vítězném náměstí, před budovou Generálního štábu Armády České republiky, byla ve středu 22. srpna představena veřejnosti nová výstava, kterou vytvořil Vojenský historický ústav Praha. Nese název Vzduch je naše moře a byla připravena ke 100. výročí existence československého letectva. Autorem výstavy je historik VHÚ Jiří Rajlich.

 

Slavnostní vernisáž před budovou Generálního štábu přilákala četné návštěvníky, kteří mohli vidět především maketu slavného letounu Supermarine Spitfire, s nímž létali českoslovenští vojáci za druhé světové války v řadách RAF. Vedle toho zde byly představeny i další artefakty, mezi nimi i ty, které dnes tvoří výbavu našich letců. Výstavu zahájil velitel Vzdušných sil Armády České republiky, brigádní generál Petr Hromek. Nad hlavami návštěvníků i hostů také přeletěly vrtulníky AČR.

Výstava Vzduch je naše moře nese podtitul Ohlédnutí za prvními dekádami. Časově také mapuje období od počátků našeho letectví v rocích před první světovou válkou, až po rok 1945, kdy skončila druhá světová válka a rodila se nová éra domácího letectví, včetně vojenského.

Výstava je koncipována do dvou desítek panelů, které fotografickou a textovou formu ozřejmují jednotlivé kapitoly našeho létání. Části Vzhůru do oblak, „Za císaře pána…“, Na nebi sladké Francie a Aviatici ruských legií se věnují letům do vzniku republiky (1918). Další části Křest ohněm, Od setnin k plukům, od Leteckého sboru k Leteckému odboru MNO se pak zabývají prvními roky aviatiky ve svobodném státě. Část Letecký průmysl mapuje meziválečnou výrobu letadel na našem území, sekce Výš, dál, rychleji, Berlín 1936 – Curych 1937 a Králové vzduchu je souhrnem našich leteckých úspěchů v mnoha soutěžích v dané době.

Závěrečnou, stěžejní část pak tvoří kapitoly věnované druhé světové válce: Na obranu republiky, Letci v podzemí, Polská epizoda, Francouzské drama, Bitva o Británii, Noční stíhači, Bombardéři nad Evropou, Lovci nad oceánem, Stíhači v non-stop ofenzívě, Od invaze k vítězství, Na východní frontě a Přílety. Nechybí zde ani přehledná statistická tabulka výsledků našich letců během války. Celkem se účastnili 46 204 významných bojových letů, nalétali přes 102 000 operačních hodin, dobyli jistých 304 sestřelů a 84 pravděpodobných. Padlo 538 vojáků během bojové i nebojové letecké činnosti, zraněných bylo 264 a zajatých 53.

Jiří Rajlich, autor výstavy, uvádí na vstupním panelu:

„Za sto roků se mnoho změnilo nejen v našem státě, ale i v letectvu. Piloti již nenosí kožichy a promaštěné overaly. Už neusedají do otevřených, spartánsky vybavených kokpitů nepříliš spolehlivých dvouplošníků ze dřeva, plátna a pralesa výztužných drátů. Skokově se změnily i jejich výkony. Ještě před vypuknutím 1. světové války někteří lékaři docela vážně tvrdili, že rychlost 100 km/h je pro lidský organismus smrtící…

Co se však nezměnilo, je duch oněch báječných létajících mužů. Zůstal stejný jako tehdy. Totožné jsou i motivy, které další a další generace jejich následníků přivádějí k létání. Když uzavírají kabiny svých letounů, přejme jim totéž, co bylo zvykem v prvních desetiletích existence našeho vojenského letectva: Letu zdar!“

RED

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha