Výstavní činnost VHÚ v roce 2017

Výstavní činnost VHÚ v roce 2017

22. 12. 2017

Na sklonku roku 2017 se uzavřela soutěž na zhotovitele celkové rekonstrukce komplexu budov Vojenského historického ústavu na Žižkově. Touto větou by mohl článek nazvaný Výstavní činnost VHÚ v roce 2017 de facto skončit. Od začátku července do konce září opustily expozice armádního muzea Žižkov tisíce sbírkových předmětů, které našly dočasné útočiště v nových depozitářích v Lešanech. Zde budou postupně konzervovány či restaurovány, aby byly připraveny do budoucí expozice muzea.

 

Po odstěhování sbírkových předmětů nastala další část příprav rekonstrukce, tedy demontáž a likvidace veškerého výstavního fundu, který ve svém základu pocházel z 60. let minulého století. Pracovníci muzea si při této práci připadali občas jako archeologové, neboť se před nimi pod jednotlivými „muzejními nánosy“ objevovaly stopy po starších a starších výstavách. Přesně dle stanoveného harmonogramu tak v těchto dnech vše směřuje k plánovanému předání prázdného staveniště.

Život muzea ale musí běžet dál i v takovéto situaci, a to zejména v roce, kdy si připomínáme 75. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. O převzetí správy Národního památníku hrdinů Heydrichiády v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici jsme vás již informovali (viz ZDE). Výročí atentátu jsme si připomněli v květnu výstavou před budovou Generálního štábu pod názvem ANTHROPOID, němá svědectví, v červnu výstavou v lotyšské Rize a v listopadu výstavou v litevském Kaunasu. V Kaunasu se navíc podařilo navázat velmi dobrou spolupráci s vedením muzea, jejímž výsledkem by měla být spolupráce v oblasti výměn a zápůjček sbírkových předmětů, ale i výstava o historii československé armády v roce 2019.

I další z milníků letošního roku je spojen s činností Reinharda Heydricha na území protektorátu. Před několika lety se podařilo v jízdárně ruzyňských kasáren identifikovat přesné místo poprav vedoucích představitelů domácího odboje, k nimž došlo bezprostředně po příchodu Heydricha do Protektorátu Čechy a Morava v září 1941. V průběhu letošního podzimu byly dokončeny stavební úpravy, které přeměnily původní vojenské skladiště do podoby pietního prostoru odpovídajícího významu událostí, které zde před sedmi desetiletími proběhly.

Jízdárna se nachází v areálu vojenského útvaru, který je součástí spojovacího vojska Armády České republiky. Právě díky dlouholetému úsilí Generálního štábu Armády České republiky a příslušníků spojovacího vojska o připomínání si významných historických kapitol naší armády se podařilo vytvořit důstojné pietní místo. Dne 31. října, symbolicky v den, kdy jsme si připomněli sté výročí vzniku našeho spojovacího vojska působícího v rámci československých legií v Rusku, došlo k předání stavebně dokončeného pietního místa do užívání Vojenského historického ústavu. První věnec na místo, kde umírala elita naší předválečné armády, položili společně 1. zástupce náčelníka Generálního štábu generálporučík Jiří Baloun, ředitel sekce podpory Ministerstva obrany generálmajor Jaromír Zůna a ředitel Agentury komunikačních a informačních systémů brigádní generál František Ridzák. Pietní vzpomínky se zúčastnili i potomci popravených generálů Bílého a Šáry a podplukovníka Preiningera.

Jízdárna ruzyňských kasáren se do našich dějin poprvé neblaze zapsala 17. listopadu 1939, kdy zde strávilo své poslední okamžiky před popravou devět studentských funkcionářů. Šlo o vůbec první použití „sonderbehandlungu“ (tedy likvidace bez soudu) na území protektorátu. Během 1. stanného práva po příchodu Reinharda Heydricha bylo v prostoru jízdárny popraveno zastřelením či oběšením více než 200 osob. Byli mezi nimi i vedoucí představitelé nejvýznamnější odbojové organizace Obrana národa. K prvním popraveným patřili vůbec první generálové československé armády postavení za protektorátu před popravčí četu, Josef Bílý a Hugo Vojta. Jejich jména zanedlouho doplnili generálové František Horáček, Mikuláš Doležal, Oleg Svátek či Václav Šára. Mezi popravenými vysokými důstojníky byl rovněž jeden z proslulé trojice Tří králů českého odboje plukovník Josef Balabán. Mezi prvními byl v jízdárně popraven i náčelník České obce sokolské Augustin Pechlát.

Jízdárna ruzyňských kasáren patří mezi nevýznamnější pietní místa naší novodobé historie a současně mezi ta nejautentičtější. Díky citlivému zásahu předního českého restaurátora akademického malíře Jana Živného se podařilo uchovat v původní podobě stěny, v nichž jsou dodnes patrné stopy po kulkách německých popravčích čet. Podobu pietnímu místu vtiskli akademický malíř Pavel Holý z Vojenského historického ústavu a architekt Stanislav Marek. V příštím roce se stane součástí pietního místa i expozice Vojenského historického ústavu věnovaná událostem a osobnostem spojeným s jízdárnou ruzyňských kasáren.

Letecké muzeum Kbely i Vojenské technické muzeum Lešany prožily rok nejen ve znamení tradičních akcí, ale i postupných příprav na rozšiřování expozičních ploch. Ve Kbelích se připravuje k 50. výročí vzniku muzea, které si připomeneme příští rok, otevření nové expozice cvičných letadel. V polovině listopadu se před hangár č. 43 typu Pícha, kde vznikne zmiňovaná expozice, podařilo přemístit z letištní plochy dopravní Il-18. V příštím roce by jej měly následovat další dopravní letouny a mělo by se začít s jejich postupnou renovací. V říjnu byla dokončena vzorová renovace bitevníku Su-25, který najde své místo v jednom z hangárů Staré Aerovky, a příští rok by jej měly následovat další letouny z venkovní plochy muzea.

Lešanské vojenské technické muzeum zahájilo letošní sezónu především působivými ukázkami dělostřelecké techniky. Tankový den přinesl 2. září nejen tradiční ukázky tankové techniky od 30. let minulého století do současnosti, ale i velmi působivou bojovou ukázku z období 2. světové války. O pouhé tři týdny později, 23. září, proběhl Dětský den, který byl tentokrát spojen se Dnem spojovacího vojska. Tisíce návštěvníků vytvořily nový rekord Dětských dnů a s velkým zájmem si spolu se spojaři připomněli si již zmiňované sté výročí vzniku našeho spojovacího vojska.

V průběhu letošního roku se sbírku lešanského muzea podařilo doplnit o několik významných přírůstků, s nimiž se návštěvníci budou setkávat v následujících sezónách. Ten nejvýznamnější se ale představil již na Tankovém dni a následně při Dni armády v Praze. První automobil z období 1. světové války se muzeu podařilo získat v Itálii. Nákladní automobil FIAT 18 byl vyráběn v letech 1911 až 1920. V letech 1. světové války se stal nejrozšířenějším automobilem italské armády, který zajišťoval velkou část její logistiky. Kromě základní verze BL používala armáda i zesílený typ BLR používaný mj. jako dělostřelecký tahač. Celkem bylo vyrobeno na 20 000 těchto vozidel, která byla exportována i do spojeneckých států, Velké Británie, Francie a Ruska. Mezi uživatele tohoto vozu patřily i československé legie v Itálii.

Úspěšně v letošním roce pokračoval i cyklus outdoorových výstav před budovou Generálního štábu. Jeho prostřednictvím si kolemjdoucí připomenuli válečný rok 1917, výročí atentátu na Reinharda Heydricha, výročí bitvy u Zborova, výročí vzniku raketového vojska či výročí vzniku spojovacího vojska. Novinkou naopak byla účast Vojenského historického ústavu na velmi úspěšném prvním Dni otevřených dveří v areálu Ministerstva obrany Na Valech, který se uskutečnil 28. září.

Nyní před námi ale stojí především výzva jménem sté výročí vzniku Československé republiky. Příprava výstavy Založeno 1918, Doteky státnosti, která se uskuteční od počátku března 2018 v Jízdárně Pražského hradu, je v plném proudu.

Michal Burian

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…