Vznik Československého armádního sboru v Rusku

Vznik Československého armádního sboru v Rusku

09. 10. 2013

Dne devátého října 1917 byl v Rusku ustaven samostatný armádní sbor, který čítal přes 40 000 českých i slovenských vojáků. Čs. legionáři se snažili v tehdejší době zachovávat na horké půdě východní fronty neutralitu ve vnitřních ruských sporech.

 

Vítězství u Zborova přesvědčilo čs. spojence i odpůrce o bojovém odhodlání Čechoslováků a o jejich ochotě k obětem pro národní samostatnost. Stalo se oporou T. G. Masarykovi, E. Benešovi i M. R. Štefánikovi v úsilí o vytvoření samostatných československých jednotek ve Francii a Itálii.

Po Zborovu mohla získat nový, vskutku velkorysý charakter také organizace čs. vojenských jednotek v Rusku. Náčelník hlavního stanu ruské armády generál Brusilov dal již 4. července 1917 souhlas k ustavení 2. čs. divize a předseda vlády Kerenský vzápětí odvolal rozkaz, jímž v květnu toho roku zastavil formování čs. jednotek, a naopak povolil neomezený nábor z řad zajatců.

Stávající Čs. střelecká brigáda mohla být doplněna na 1. čs. divizi. Během léta se do čs. legií přihlásilo dalších 27.000 mužů, mezi nimi i mnozí Slováci. A tak již 9. října mohl být ustaven samostatný armádní sbor v síle 40.000 mužů, s osmi střeleckými pluky, dvěma dělostřeleckými brigádami a příslušnými technickými formacemi, jako základ československého vojska.

Po přemístění pluků Čs. střelecké brigády z fronty po bojích u Zborova a po tarnopolském ústupu k posádkám v zázemí strávili čs. legionáři více než půl roku budováním a rozšiřováním vlastních pluků a jednotek, výcvikem a přebíráním nového materiálu. Události revolučního Ruska plynuly mimo ně. Bolševický převrat v říjnu (resp. v listopadu) 1917 a následné vypuknutí ruské občanské války neznamenaly pro čs. vojáky žádnou změnu.

Československý sbor deklaroval neutralitu ve vnitropolitických otázkách Ruska a začal vyjednávat o přesunu z Ruska do Francie. Někteří čs. vojáci se přesto krátce zúčastnili bojů v Kyjevě mezi bolševiky a obhájci prozatímní vlády. Situaci změnilo teprve ukrajinské hnutí za nezávislost a započaté mírové jednání mezi bolševiky a státy Trojspolku – Německem, Rakousko-Uherskem a Tureckem.

Čs. legionáři se podle směrnice T. G. Masaryka snažili dodržovat neutralitu a nezasahovat do vnitřních ruských sporů. Čs. vojsko na Rusi se stalo součástí dohodových armád a mělo být přepraveno na západní frontu do Francie přes přístavy Murmansk nebo Archangelsk. Tímto západním směrem se podařilo odjet jen prvním třem transportům.

Ukrajina nejprve vyhlásila autonomii v rámci Ruské republiky, a když se bolševizované oddíly ruské armády vydaly separatisty potlačit, vyhlásila Ukrajina přímo nezávislost. Čechoslováci střežili pouze okolí svých posádek proti rozkrádání a do ostatního dění nezasahovali. Stejně tak, když se ukrajinsko-bolševická fronta přehnala přes československé pozice, zůstali legionáři přísně neutrální. Změna nastala teprve v době, kdy Ukrajina požádala o pomoc německá vojska.

 

Organizace Československého armádního sboru 1917 – 1919

Štáb

Telegrafní rota

Letecký a automobilní oddíl

 

I. čs. divize „Husitská“ 

1. čs. střelecký pluk „Mistra Jana Husi“

2. čs. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“

3. čs. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“

4. čs. střelecký pluk „Prokopa Velikého“

1. čs. dělostřelecká brigáda „Jana Žižky z Trocnova“

1. samostatná ženijní rota

 

II. čs. divize

5. čs. střelecký pluk „Pražský – T. G. Masaryka“

6. čs. střelecký pluk „Hanácký“

7. čs. střelecký pluk „Tatranský“

8. čs. střelecký pluk „Slezský“

2. čs. dělostřelecká brigáda

2. samostatná ženijní rota

Úderný prapor

 

Záložní brigáda

1. čs. střelecký záložní pluk

2. čs. střelecký záložní pluk

 

Tomáš Jakl

 

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…