Co vše přinesl v roce 1961 zákon o obraně ČSSR

Co vše přinesl v roce 1961 zákon o obraně ČSSR

31. 05. 2016

Před 55 lety, roce 1961, vstoupila v platnost legislativní norma, jež určovala zákonné prostředky a z toho plynoucí kroky za branné pohotovosti státu. Základními dokumenty pro vojenskou výstavbu státu a jeho ozbrojených sil na počátku šedesátých let minulého století byly Ústava Československé socialistické republiky z 11. července 1960 a branný zákon novelizovaný v dubnu 1958 (č. 19/1958 Sb.). Z těchto základních legislativních norem vycházela řada zákonů, nařízení a vojenských předpisů, které v následujících letech rozváděly obecné zásady na jednotlivé oblasti obrany a bezpečnosti státu.

 

Nejvýznamnější z nich byl delší dobu připravovaný Zákon o obraně Československé socialistické republiky (č. 40/1961 Sb.) ze dne 18. dubna 1961. Určoval, že zabezpečení obranyschopnosti země řídí Komunistická strana Československa a využívá k tomu spojenectví se Sovětským svazem a členství ve Varšavské smlouvě. Do branné pohotovosti, jejíž vyhlášení bylo mezníkem mezi mírem a válečnými poměry, vstupovala ČSSR nařízením mobilizace ozbrojených sil, vyhlášením válečného stavu nebo vypovězením války v případě svého napadení nebo potřeby plnit mezinárodní smluvní závazky.

Zákon stanovil jako základní povinnost zastupitelských sborů a státních orgánů i hospodářských a společenských organizací učinit potřebná opatření k zajištění obranyschopnosti země již v míru a specifikoval jejich povinnosti při vyhlášení branné pohotovosti státu, které jim mohly být uloženy i ve prospěch spojeneckých ozbrojených sil. Byly povinny k účelům obrany poskytnout věcně prostředky (automobily, zemní a silniční stroje, budovy apod.) a odevzdat je do užívání nebo do vlastnictví státu. Vláda ČSSR byla zmocněna vydávat prováděcí předpisy určující, ve většině případů podle specifikace Ministerstva národní obrany, o jaké prostředky půjde a uložit jejich držitelům udržovat je v použitelném stavu a v případě potřeby předat ve stanoveném místě a čase.

Dále zákon určoval opatření přijímaná k ochraně obyvatelstva, a to v oblasti civilní obrany a přípravy občanů k obraně vlasti, která zahrnovala brannou, tělesnou a zdravotnickou část, organizovanou státními orgány, školami, hospodářskými a dalšími organizacemi. Občané mohli být povoláni k plnění osobních úkonů, např. odstraňování následků nepřátelských vzdušných útoků, vytváření podmínek pro plynulý chod hospodářství atd. V rámci ochrany obyvatelstva mohl být proveden odsun obyvatel do určených prostorů a pro jejich ubytování požadovány od právnických a fyzických osob potřebné prostory a prostředky. Za branné pohotovosti státu mohla být občanům upravena pracovní doba a místo nebo uloženo podle potřeby konat práce nesouvisející s jejich povoláním.

Zákon o obraně republiky dále řešil vypořádání náhrad za poskytnutí věcných prostředků a za škody vzniklé jejich užíváním, náhrady za provedené změny na povrchu půdy (ženijní práce), za škody na nemovitostech, zemědělských a lesních kulturách vzniklé při cvičeních ozbrojených sil a specifikoval podmínky, za nichž mohlo dojít k omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění pozemků a nemovitostí.

Ze zákona vycházelo vládní nařízení o ubytování ozbrojených o ubytování ozbrojených sil č. 41/1961 Sb., které stanovilo rozsah ubytovacích povinností, náhradu za ubytování a náhradu způsobených škod, dále vládní nařízení o vyvlastnění k účelům obrany č. 42/1961 upravené v roce 1963 a vyhláška ministra národní obrany a ministra vnitra o náhradě za ubytování ozbrojených sil č. 43/1961 Sb.

Zákon rušil více 50 právních předpisů, z toho 14 zákonů vydaných v meziválečném období, které již neodpovídaly realitě – šlo především o zákon č. 131/1936 Sb. z. a n. o obraně státu, zákon č. 82/1935 Sb. z. a n. o ochraně a obraně proti leteckým útokům ve znění z roku 1938, zákony o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely a o vyvlastnění k účelům obrany státu přijaté ve třicátých letech, ale i zákony poválečné o správní působnosti vojenských útvarů z přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století, o branné výchově z první poloviny padesátých let nebo o ubytování branné moci a Sboru národní bezpečnosti.

Soubor právních předpisů vydaný v roce 1961 představoval legislativní rámec pro zajišťování obranyschopnosti ČSSR pro celá šedesátá léta. Změny v něm přineslo až přijetí zákona o Radě obrany státu v roce 1969.

Jan Šach

 

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…