Campementen und Marchen kays. haubt Armée in Hungarn ...

Kniha zaměřující se na dění v Uhrách během poměrně krátkého časového úseku vymezeného 12. červencem a 31. zářím 1697. Jedná se o soubor 29 barevných vyobrazení, který vytvořil s největší pravděpodobností přímý účastník popisovaného tažení nedlouho po jeho uskutečnění. Cyklus ilustrací zahajuje rozkládací mapu zahrnující přibližně oblast dnešního severního Srbska s vyznačením postupu císařské armády mezi 12. až 17. červencem. Poté následuje 28 menších nákresů, jejichž soupis je vypsán na titulní mapě, zaměřených na rozestavění císařských jednotek při jednotlivých vojenských akcích předcházejících bitvě u Zenty, které je rovněž věnována patřičná pozornost.
Rukopis se zabývá událostmi, které spadají do samotného konce Velké turecké války, která probíhala v letech 1683-1699. Válku proti císaři Leopoldovi I. vyvolali Turci, podporováni francouzským králem Ludvíkem XIV., v koordinaci s Thököliho povstáním v Uhrách na jaře 1683. Turecká armáda zanedlouho oblehla Vídeň. Porážkou obléhatelů v září a následnou protiofenzivou téhož roku začalo postupné osvobozování Uher od osmanské nadvlády. Úspěšné završení kampaně představovalo vítězství císařských sil pod velením prince Evžena Savojského u Zenty 11. září 1697, po němž byla zahájena jednání zakončená vůbec prvním mírem křesťanů s Turky, který byl uzavřen v Karlovicích roku 1699. Na jeho základě získalo Rakousko veškerá dobytá uherská území s výjimkou Banátu a Slavonie. Kromě toho Turci uznali habsburskou svrchovanost nad Sedmihradskem. Válka přinesla územní zisky i Benátkám a Polsku.
K lesku této knihy přispívá i skutečnost, že byla ve vlastnictví Leopolda Antonína Josefa hraběte Schlika (1663-1723), o čemž svědčí znakové exlibris na předním přídeští. Tento výrazný rakouský vojevůdce českého původu byl již roku 1692 jmenován císařem generálmajorem a v této hodnosti se zúčastnil Velké turecké války. Při obléhání Bělehradu utrpěl během výpadu Turků zranění. Podílel se také na mírových jednáních v Karlovicích. S ohledem na uvedené okolnosti nelze vyloučit podíl hraběte Šlika na vzniku tohoto rukopisu. Leopold Antonín posléze dosáhl hodnosti polního maršála a zúčastnil se bojů proti Františku II. Rákoczimu v Uhrách a války o španělské dědictví v Itálii i Nizozemí. Po završení své vojenské kariéry se stal nejvyšším kancléřem Českého království. Místem jeho posledního odpočinku se stal chrám sv. Víta, ve kterém má barokní náhrobek.

citace:
Campementen und Marchen kays. haubt Armée in Hungarn und Bossnien zwischen den Donaw, Teiss, Saw und Bossnien flus Anno 1697. [rukopis] [S.l., post 1697, ante 1723], 60 s.