Dalibor Kalík - Bojoval v Africe, zahynul u Dukly

26. 07. 2023

Část československých vojáků prošla v letech druhé světové války za mimořádně dramatických okolností bojišti v rozpálených pouštích severní Afriky i krvavými jatkami na východní frontě. Po útěku z protektorátu se přes Polsko a internaci v Sovětském svazu dostávali k československé jednotce v Palestině, další sem přicházeli takzvanou „balkánskou cestou“ přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii. Poté, co byly síly Osy na africkém kontinentu roku 1943 poraženy, se většina československých vojáků přepravila do Velké Británie a připojila se k západnímu exilovému vojsku.

Dalibor Kalík (1910–1944). Z tří set důstojníků dobrovolníků, kteří se nechali převelet z Británie na východní frontu, padlo třicet mužů. Tedy každý desátý. Většina z nich na Dukle, kde zahynul i Dalibor Kalík. Na snímku vpravo. FOTO: VHÚ Praha

Ovšem vzhledem k tomu, že armádní sbor budovaný v Sovětském svazu neměl dostatek školených důstojníků, byly přibližně tři stovky dobrovolníků z Británie přemístěny k jednotkám pod pozdějším velením generála Ludvíka Svobody. Třicet z nich zaplatilo na východní frontě cenu nejvyšší.

Jedním z nich byl kapitán Dalibor Kalík. Pocházel z Bohušovic nad Ohří na severu Čech, kde se narodil 4. února 1910. Po absolvování školní docházky a vyšší hospodářské školy, nastoupil vojenskou prezenční službu. Během ní vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích a v armádě zůstal jako gážista až do okupace zbytku českých zemí. Poté odešel do exilu, aby se mohl připojit k československým zahraničním jednotkám.

Do československé exilové armády byl prezentován 9. července 1940 a v následujících letech války se účastnil bojů v severní Africe. Prošel nasazením v Západní poušti, pokračoval operacemi v Sýrii, potom se podílel na obraně Tobrúku. Od dubna 1942 zastával funkci velitele protiletadlové roty v Palestině, od srpna působil u protiletadlové obrany Bejrútu.

Po kapitulaci německých a italských vojsk jej převeleli do Británie. Tady se seznámil s Angličankou Betty Wardallovou, v roce 1944 se zasnoubili a po válce plánovali sňatek a společnou budoucnost.

Naplnění tohoto snu jim však nebylo dopřáno. Kapitán Dalibor Kalík se nedlouho po zásnubách přihlásil do 1. česko­slovenského armádního sboru v SSSR. Padl 14. září 1944 během bitvy na Dukle, zasažen minometnou střepinou.

Protinacistického odboje se účastnili i jeho švagři, jeden skončil na německém popravišti, druhý, plukovník Václav Čermák, prošel celou anabází exilového vojska od bojů ve Francii až po obléhání Dunkerku. Ironií osudu byl později v padesátých letech vězněn jako odpůrce komunistického režimu.

 

IVO PEJČOCH

 

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 5. února 2016

 

 

Aktuálně



Obtížné počátky prvního československého odboje na západě představili historici v Armádním muzeu Žižkov

Obtížné počátky prvního československého odboje na západě představili historici v Armádním muzeu Žižkov

16. 10. 2026
Přednášky historiků VHÚ Praha z cyklu “Českoslovenští vojáci na bojištích ve světě”…
Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

15. 10. 2026
Ve středu 28. října jsou pro návštěvníky od 10 do 18 hodin…
Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

14. 10. 2026
Na přelomu let 1942/1943 bylo rozhodnuto, že jednotky československé zahraniční armády v oblasti…
Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…