Druhé setkání představitelů evropských tankových muzeí

Na konci dubna letošního roku se v německém Munsteru uskutečnilo již druhé setkání pracovní skupiny představitelů evropských tankových muzeí. Od loňského prvního ročníku, který proběhl ve švédském Strangnas, se počet účastníků výrazně rozšířil. Konference nazvané Tank Net Meeting se letos celkem zúčastnilo třicet kurátorů či ředitelů ze čtrnácti muzeí z dvanácti států Evropy.

Kromě zástupců pořádajícího o muzea v Munsteru, švédského muzea ve Strängnäs, finského muzea v Parole, britského muzea v Bovingtonu, norského muzea v Oslo, belgického muzea v Bruselu a českého Vojenského historického ústavu Praha, resp. Vojenského technického muzea Lešany, se jednání nově zúčastnili zástupci francouzského muzea v Saumuru, polských muzeí ve Varšavě a Poznani, švýcarského muzea ve Fullu, německého muzea v Koblenz, španělského muzea v El Goloso a holandského muzea v Soesterberg.

Úvod setkání nemohl proběhnout jinak než detailním seznámením účastníků s jednou z nejlepších sbírek tankové techniky nacházející se v hostitelském muzeu. Následující prezentace účastníků lze rozdělit do několika tematických celků. Kromě prezentace současnosti a plánů budoucího rozvoje jednotlivých muzeí byla řeč především o detailech restaurování těžké bojové techniky z období 1. a 2. světové války, problematice získávání či výroby nezbytných náhradních dílů a původnosti kamufláží použitých na restaurované technice.

K posledně jmenovanému tématu se rozproudila poměrně vášnivá diskuse, z níž vyplynul pro mnohé možná překvapivý fakt, že velká část evropských muzeí se přiklání k použití nejatraktivnějších podob kamufláže na úkor historie konkrétního vozidla nacházejícího se ve sbírce. Příkladem může být zimmeritovou pastou pokrytý PzKpfw V Panther ze sbírky muzea v Koblenz nebo nám blízká řada poválečných stíhačů tanků G-13 používaných švýcarskou armádou modifikovaných ve většině světových muzeí na válečné provedení JgPz 38 (t) Hetzer.

Dalším z bodů jednání byla rovněž propagace jednotlivých muzeí a prezentačních akcí pro veřejnost a možnosti spolupráce v této oblasti. Z pohledu návštěvníků muzeí pak budou bez pochyb nejzajímavější konkrétní výsledky diskusí o vzájemné výměně či zapůjčování exponátů.

Zástupci České republiky představili ve dvou prezentacích historii a současnost lešanského muzea a celého Vojenského historického ústavu Praha, včetně výhledu do blízké i vzdálenější budoucnosti. Detailněji pak seznámili účastníky se sbírkotvornou činností i s úrovní restaurování historické vojenské techniky v našich muzeích.

Příští rok se setkání Tank Net Meeting uskuteční v květnu v České republice. Vojenský historický ústav Praha hodlá jako jeho hostitelská organizace pokračovat v úspěšně nastaveném trendu budování této nové úrovně spolupráce evropských tankových muzeí. Do té doby se návštěvníci lešanského muzea budou mít jistě možnost seznámit s prvními hmatatelnými výsledky této mezinárodní spolupráce.

Michal Burian