Alexandr Marcibal - U Tobruku pod polskou vlajkou

16. 08. 2024

Českoslovenští občané bojovali snad ve všech spojeneckých armádách. Zejména v polských zahraničních jed￾notkách na Západě přitom nešlo o nijak zanedbatelná čísla. Na konci války v nich sloužilo více než jeden a půl tisíce vojáků, kteří se hlásili k demobilizaci do Československa. V naprosté většině to byli obyvatelé Těšínska, kteří předtím byli nuceni narukovat do německé armády. Nacisté jim příliš nedůvěřovali a zařazovali je převážně k druhořadým jednotkám v okupovaných zemích.

Alexander Marcibal (1920–1972) na poválečném snímku s manželkou Wandou, kterou poznal během služby v polské zahraniční armádě. FOTO: Sbírka autora via rodina

V zajateckých táborech řada z nich projevila ochotu bojovat na straně Spojenců. Od roku 1942 představovali „jablko sváru“ mezi polskou a československou exilovou vládou v Londýně, a to vzhle￾dem k tomu, že obě považovaly Těšínsko za své území.

To však neplatilo obecně a mezi polskými vojáky bychom našli řadu Čechů a Slováků, kteří pod polskou vlajkou bojovali celou válku. Jedním z nich byl Alexander Marcibal. Narodil se 14. ledna 1920 ve východoslovenském městě Krompachy. Na počátku okupace pracoval jako zaměstnanec firmy Baťa v Přerově. Krátce nato se rozhodl odejít za hranice a bojovat proti nacistům. V Budapešti narazil na polskou ilegální organizaci zajišťující přechody polských vojáků, jež mu v další cestě pomohla. Bylo to již v době po pádu Francie a jeho cesta vedla do Palestiny, která byla britským mandátním územím. Ačkoliv zde v té době již existovala čs. jednotka, neopustil polské druhy a stal se vojí- nem Samostatné brigády karpatských střelců pod velením generála Stanisława Kopańského. S ní se od srpna do prosince 1941 zúčastnil obrany obleženého Tobruku a dalších bojů s vojsky Osy v severní Africe. Jako polský voják dokonce obdržel z rukou pplk. Karla Klapálka, velitele Čs. pěšího praporu 11 – Východního, jehož muži přijeli do Tobruku ve druhé polovině října 1941, Čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem. V roce 1943 požádal o převedení do čs. armády. Tehdy však již byly vztahy exilových vlád Polska a Československa natolik vyhro￾cené, že byla jeho žádost zamítnuta.

Marcibal se účastnil těžkých bojů v Itálii, u Monte Cassina a při prolomení Gótské linie. Konec války jej zastihl jako jednoho z osvoboditelů severoitalské Boloně. Do vlasti se vrátil v prosinci 1945. Šlo o jediný repatriační transport vypravený přímo z Itálie do Československa, v němž přijelo na 250 demobilizovaných vojáků polského II. armádního sboru. Ačkoliv minulost „andersovce“ byla v poválečném Československu špatným kádrovým posudkem, podařilo se mu vystudovat. Až do konce života potom pracoval jako ekonom. Zemřel 15. března 1972 v Praze.

Jiří Plachý
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 18. ledna 2019.

Aktuálně



Od začátku školního roku jsme pro vás připravili nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky. Rezervujte si svoje místo

Od začátku školního roku jsme pro vás připravili nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky. Rezervujte si svoje místo

10. 08. 2026
Nový školní rok je také ve znamení nových přednášek ve Vojenském historickém…
Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

09. 08. 2026
Existují místa, kde je minulost stále téměř hmatatelná. Jedním z nich je…
Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

09. 08. 2026
Po skončení druhé světové války začala být československá armáda postupně naplňována potřebnou…
Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

07. 08. 2026
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Setkání s profesorem Knížákem

Setkání s profesorem Knížákem

06. 08. 2026
Málokoho by napadlo spojovat osobu profesora Milana Knížáka s Vojenským historickým ústavem…