Jaroslav Vedral Sázavský - 17. 11. 1895 - 06. 10. 1944

Jaroslav Vedral Sázavský - 17. 11. 1895 - 06. 10. 1944

17. 11. 2025

V bojích na Dukle, kde rozhodovaly zkušenosti i schopnost vést jednotky v extrémních podmínkách, se výrazně zapsal brigádní generál Jaroslav Vedral-Sázavský. Patřil k malé skupině důstojníků, kteří dorazili z britského exilu posílit 1. československý armádní sbor v SSSR, a do bojů vstupoval jako veterán legií, důstojník meziválečné armády i aktivní účastník protinacistického odboje. Po službě ve Francii a Velké Británii se v roce 1944 na vlastní žádost vrátil k bojovým jednotkám a převzal velení 1. československé samostatné brigády. Na Dukle, v těžkém terénu a proti připravené obraně, osobně vedl své útvary a jeho úloha byla významná jak při řízení operací, tak při udržení bojeschopnosti brigády. Jaroslav Vedral byl jediným čs. generálem, který zahynul v přímém boji. Přečtěte si jeho profil od kolegy Ivo Pejčocha, kerý už není mezi námi.

Rozměr krvavé bitvy v náročném terénu i špatných klimatických podmínkách a statečný boj proti předem připraveným nepřátelským liniím poněkud zastiňuje osudy jednotlivců, kteří v dramatické vřavě položili životy za osvobození vlasti. Během desítek let se téměř zapomnělo, že zde ve větším množství poprvé bojovali důstojníci, kteří přijeli podpořit nově vybudovaný 1. československý armádní sbor v SSSR od exilových sil ve Velké Británii. Pro některé z nich se stala Dukla bojištěm posledním. Nejvýraznější osobnost mezi nimi bezpochyby představuje generál Jaroslav Vedral.

Narodil se 17. listopadu 1895 v Mělníku v okrese Kutná Hora do rolnické rodiny. Po maturitě na hospodářské škole byl odveden a v březnu 1915 narukoval k pěšímu pluku č. 36 a 1. července s ním odešel na ruskou frontu. Zde 3. září padl do zajetí a 19. března 1916 se přihlásil jako dobrovolník do československých legií. Dne 24. června byl prezentován u záložní roty 1. čs. střeleckého pluku, 30. srpna jej přemístili ke 2. čs. střeleckému pluku. Jako zástupce velitele čety se účastnil se bitvy u Zborova i dalších bojů legií, do vlasti se vrátil v hodnosti kapitána. V letech 1922 až 1924 absolvoval Válečnou školu a až do nacistické okupace sloužil v československé armádě. Vystřídal celou řadu funkcí a do likvidace československé branné moci dosáhl hodnosti plukovníka.

Okamžitě po uchvácení zbytku českých zemí se zapojil do protinacistického odboje, získal pro něj nemalé prostředky a organizoval odchody letců do exilu. Pod hrozbou zatčení odešel 7. ledna 1940 sám do zahraničí a vstoupil do československých jednotek ve Francii. Po její porážce evakuoval do Velké Británie, kde působil jako vojenský přidělenec u norské exilové vlády a přednosta 3. oddělení čs. ministerstva obrany v Londýně, používal přitom krycího jména Sázavský. Na vlastní žádost v srpnu 1944 odjel k 1. čs. armádnímu sboru v SSSR, 3. září jej povýšili na brigádního generála. Jaroslav Vedral-Sázavský zastával funkci velitele 1. čs. samostatné brigády v SSSR. Bitva na Dukle se mu stala osudnou. V pátek 6. října 1944 najel jeho osobní automobil na minu a on v důsledku exploze zahynul. Jaroslav Vedral-Sázavský zemřel jako jediný československý generál v přímém boji.

V krvavé bitvě na Dukle však padli i další důstojníci, kteří přišli posílit náš armádní sbor od jednotek ze západu. Za všechny připomeňme alespoň kapitána Dalibora Kalíka. Pocházel z Bohušovic nad Ohří, kde se narodil 4. února 1910. Po vyšší hospodářské škole nastoupil vojenskou prezenční službu, během níž vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. V armádě sloužil až do okupace v březnu 1939 v hodnosti nadporučíka. Odešel do exilu a v následujících letech se účastnil bojů v severní Africe. Operoval v Západní poušti, v Sýrii, podílel se na obraně Tobrúku, později sloužil u protiletadlové obrany Palestiny a Bejrútu. Na kapitána jej povýšili 28. října 1941. Z Libye, kde působil do června 1943, ho převeleli do Velké Británie. Kapitán Dalibor Kalík se přihlásil do 1. československého armádního sboru v SSSR a padl na počátku října 1944 během bitvy na Dukle. Přesné datum úmrtí se nepodařilo určit.

Podle dosavadních výzkumů padlo nebo zemřelo z takřka tří set západních vojáků, kteří dobrovolně odešli bojovat na východní frontu, přibližně třicet. Z nich většina položila život právě na Dukle.

Ivo Pejčoch

Aktuálně



Od začátku školního roku jsme pro vás připravili nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky. Rezervujte si svoje místo

Od začátku školního roku jsme pro vás připravili nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky. Rezervujte si svoje místo

10. 08. 2026
Nový školní rok je také ve znamení nových přednášek ve Vojenském historickém…
Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

09. 08. 2026
Existují místa, kde je minulost stále téměř hmatatelná. Jedním z nich je…
Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

09. 08. 2026
Po skončení druhé světové války začala být československá armáda postupně naplňována potřebnou…
Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

07. 08. 2026
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Setkání s profesorem Knížákem

Setkání s profesorem Knížákem

06. 08. 2026
Málokoho by napadlo spojovat osobu profesora Milana Knížáka s Vojenským historickým ústavem…