Josef Jiří Švec - Smrt zatavená do legendy

Rudolf Medek o něm napsal divadelní hru, v Praze na Pohořelci stála jeho socha, pěší pluk v Jindřichově Hradci nesl jeho jméno. Byl jednou z největších legionářských legend – plukovník Josef Jiří Švec… Dnes už jméno tohoto důstojníka čs. legií znají většinou jen zapálení zájemci o vojenskou historii.

Josef Švec se narodil 19. července 1883 v Čenkově na Jihlavsku. Po absolvování učitelského ústavu působil od roku 1903 na obecné škole v Třebíči, kde se stal místonáčelníkem sokolské jednoty. V roce 1911 jej sokolové vyslali jako učitele tělocviku na dívčí gymnázium v Jekatěrinodaru (nyní Krasnodar) na severním Kavkaze. Když vypukla světová válka, vstoupil bez váhání 24. srpna 1914 jako dobrovolník do České družiny. Během bojů v Karpatech vynikl v řadě průzkumných a bojových akcí. Byl mnohokrát vyznamenán a v květnu 1915 povýšen do první důstojnické hodnosti. V prosinci 1916 přestoupil na pravoslaví a přijal jméno Jiří. Bitvy u Zborova 2. července 1917 se zúčastnil jako velitel roty, v únoru 1918 kryl v bojích s německými jednotkami chladnokrevně ústup legií z Ukrajiny a po střetu s bolševiky v květnu 1918 převzal velení 1. čs. střeleckého pluku „Mistra Jana Husi“. Jako velitel nejstaršího a nejobětavějšího legionářského pluku stál v následujících měsících u řady obdivuhodných legionářských vítězství.

Legionářům velel při dobytí Penzy, podílel se na dobytí Samary a Kazaně. V polovině října 1918, již v hodnosti plukovníka, převzal velení 1. československé střelecké divize „Husitské“. V té době stálými boji vyčerpané a planými sliby spojenců zklamané legie procházely hlubokou krizí. Na železniční stanici Aksakovo Švecovi vojáci odmítli splnit rozkaz zastavit postup bolševiků na Ufu a mistrně zmanipulovaní bolševickými aktivisty ve vlastních řadách mu vyslovili nedůvěru. Zdrcený Josef Švec se po probdělé noci k ránu 25. října 1918 zastřelil. Jeho oběť však přiměla legionáře k obnovení kázně. Pohřeb se konal o tři dny později v Čeljabinsku. V Praze se zatím oslavoval vznik nové Československé republiky…

V září 1933 byly Švecovy ostatky převezeny do vlasti a slavnostně uloženy v památníku v Praze na Vítkově. Na podzim 1940 byly však na pokyn nacistických okupantů bez publicity převezeny do rodinného hrobu v Třešti. V roce 1934 byla v Praze před kasárnami na pražském Pohořelci odhalena legionářskému plukovníkovi socha. Tu odstranili nacističtí okupanti v roce 1941. Americká armáda ji sice po válce nalezla v Bavorsku a vrátila do Prahy, ale pomstychtivý komunistický režim ji nechal po roce 1949 sešrotovat!

Jindřich Marek

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 26. října 2018