Karel Mejstřík - Smrt generála

Během dramatických dnů Pražského povstání se do bojů zapojila řada bývalých vysokých důstojníků, v důsledku střetů položili životy i dva generálové rozpuštěné československé armády. Jedním z nich byl Karel Mejstřík.

Za druhé světové války pracoval v soukromé firmě, současně se však zapojil do odbojové činnosti v organizaci Obrana národa. Po vypuknutí Pražského povstání okamžitě aktivně vystoupil proti útočícím nacistům. Na počátku bojů převzal velení v oblasti Zbraslavi (nyní součást Prahy) a nechal postavit barikády na přístupových cestách do metropole. Jeho úsek, ostřelovaný z tanků, byl cílem těžkých nepřátelských útoků. Generál Mejstřík však do poslední chvíle organizoval obranu a zamezoval nepříteli přístup do hlavního města. Padl v přímém boji v neděli 6. května. Narodil se 18. října 1886 v Lahovičkách (dnes součást městské části Praha­‑Zbraslav). Po obecné škole studoval čtyři roky reálné gymnázium, po němž přešel na obchodní akademii, kde roku 1905 složil maturitu. K odvodu se dostavil 14. září 1905 a 2. října téhož roku nastoupil vojenskou prezenční službu, do zálohy jej propustili 30. září 1906. Během povinného cvičení byl v listopadu 1911 povýšen na poručíka v záloze. Při mobilizaci jej 28. července 1914 povolali k činné službě, v následujících měsících prošel srbským a později ruským bojištěm.

V průběhu bitvy u Sokalu padl 28. července 1915 do zajetí, v němž se přihlásil do československých legií. Od 1. srpna 1915 velel výzvědnému oddílu Kornilovského praporu, 25. června 1917 dostal hodnost podkapitána. Dne 16. dubna 1918 byl přemístěn ke štábu 1. střelecké divize, od 23. srpna téhož roku velel četě setniny 9. českoslo￾venského střeleckého pluku. Na majora jej povýšili 6. dubna 1919 a pověřili vedením výzvědného oddělení 3. střelecké divize, později velel operačnímu oddělení. Do vlasti jej evakuovali lodí Thomas, jež odplula z Vladivostoku 4. září 1920. Dne 1. dubna 1921 byl jmenován zástupcem náčelníka Zemského vojenského velitelství v Užhorodě, povýšili ho na podplukovníka a 1. října 1922 odjel do Paříže, kde studoval na Vysoké škole válečné do října 1924. Tehdy se vrátil na užhorodské velitelství jako náčelník štábu. Na plukovníka byl povýšen 29. prosince 1923. Dne 1. září 1925 ho přemístili na stejnou funkci k Zemskému vojenskému velitelství v Bratislavě.

Po dvou letech se stal velitelem pěšího pluku 43, od konce ledna 1929 velel 3. pěší brigádě. Dne 21. února téhož roku se dočkal povýšení do hodnosti brigádního generála. Do výslužby odešel vzhledem k věku 1. června 1933. Usadil se potom s rodinou na Zbraslavi. Karel Mejstřík je pohřben na tamním hřbitově. Posmrtně byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 a roku 1946 povýšen na divizního generála in memoriam.

Ivo Pejčoch

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 13. října 2017.