Karel Tržil - Osudný nálet na loď Chakdina

27. 07. 2023

V průběhu druhé světové války se československé exilové jednotky účastnily leteckých nebo pozemních operací, přesto došlo k několika ztrátám na životech i na moři. Ve všech případech šlo o úmrtí při potopení transportní lodi, s výjimkou dvou lodních lékařů, kteří sloužili na britských lodích a padli jako členové jejich posádek. Ve vlnách zahynuli i tři vojáci přepravovaní z bojujícího Tobrúku. Jedním z nich byl důstojník Karel Tržil.


Karel Tržil (1915–1941). Před pětasedmdesáti lety italští letci ve Středozemním moři zasáhli a potopili loď, která převážela zraněné. Čechoslovák Karel Tržil při útoku zahynul. Na snímku vpravo. FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 18. února 1915 ve Vídni, domovskou příslušnost však měl v Kojetíně u Havlíčkova Brodu. Po ukončení základní školy navštěvoval v letech 1930 až 1934 obchodní akademii v Turčianském Svätém Martinu, již završil maturitou 16. června 1934.

Po nástupu vojenské prezenční služby jej zařadili 16. července 1934 v hodnosti vojína k pěšímu pluku 41 v Trenčíně a umístili do školy na důstojníky pěchoty v záloze. Na svobodníka-aspiranta byl povýšen 28. října 1934, na desátníka-aspiranta 28. února 1935 a na četaře-aspiranta 1. července 1935. Dne 28. září téhož roku nastoupil studium ve Vojenské akademii v Hranicích, již dokončil 1. srpna 1937, kdy byl vyřazen v hodnosti poručíka pěchoty. Sloužil dále jako aktivní důstojník a zařazen byl k hraničářskému praporu 8, kde velel četě jeho 2. roty. V únoru 1938 změnil působiště, když jej přeložili k pěšímu pluku 34. Po okupaci zbytku českých zemí přešel 10. srpna 1939 ilegálně u Moravské Ostravy hranici do Polska. Odtud pokračoval přes Rumunsko na Střední východ, kde vstoupil do československé vojenské jednotky. Dne 7. března 1941 jej povýšili na nadporučíka. Stal se příslušníkem Československého pěšího praporu 11 – Východního a účastnil se jeho operací včetně obrany Tobrúku. Zde utrpěl zranění a ošetřující lékaři jej zařadili do transportu na lodi Chakdina, který ho měl spolu s dalšími vážně zraněnými evakuovat do vojenské nemocnice v Alexandrii.

Chakdina se však po vyplutí 5. prosince 1941 stala obětí náletu italských bombardérů Savoia Marchetii SM 79, z nichž ji jeden zasáhl torpédy. Na potápějící se lodi zahynuli tři čeští vojáci, vedle nadporučíka Karla Tržila také vojíni Rudolf Kohn a Jiří Spitz.

V roce 1946 byl posmrtně povýšen o dva stupně se zpětnou platností na štábního kapitána pěchoty in memoriam. Současně jej vyznamenali Československým válečným křížem 1939.

 

IVO PEJČOCH
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 9. prosince 2016

 

Aktuálně



Od začátku školního roku jsme pro vás připravili nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky. Rezervujte si svoje místo

Od začátku školního roku jsme pro vás připravili nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky. Rezervujte si svoje místo

10. 08. 2026
Nový školní rok je také ve znamení nových přednášek ve Vojenském historickém…
Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

09. 08. 2026
Existují místa, kde je minulost stále téměř hmatatelná. Jedním z nich je…
Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

09. 08. 2026
Po skončení druhé světové války začala být československá armáda postupně naplňována potřebnou…
Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

07. 08. 2026
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Setkání s profesorem Knížákem

Setkání s profesorem Knížákem

06. 08. 2026
Málokoho by napadlo spojovat osobu profesora Milana Knížáka s Vojenským historickým ústavem…