Nově na Žižkově: prvorepublikové plastiky B. Bendy a přírůstky k 1. světové válce

Nová expozice v přízemí Armádního muzea Žižkov představuje exponáty ze dvou oblastí: návštěvník zde najde díla sochaře Břetislava Bendy s převážně vojenskou tematikou, v další vitríně je možné seznámit se s přírůstky ve sbírkách VHÚ z posledních let, které se vztahují k období 1. světové války.

Vitríně s prvoválečnými přírůstky bezesporu dominuje šedivá uniforma, konkrétně jde o polní blůzu vzor 1908, kterou používali rakousko-uherští pěšáci, zde pěšák 28. pluku. Z fondu výstroje je dále vystavena čepice československého legionáře v Rusku, ale také přilba vzor 1915, kterou nosili čs. legionáři ve Francii. Všechny tři exponáty byly získány v roce 2013.

Fond zbraní reprezentuje rakouská signální pistole Hebel, ráže 26,5 mm, jež byla vyrobena v roce 1923 strojírnou Pozemkové banky v Kosmonosích. Vedle ní je dřevěné pouzdro na německou pistoli Mauser C 96 s replikou koženého závěsníku.

Zajímavým – a pro 1. světovou válku typickým - exponátem je určitě rakousko-uherská ochranná maska, která pochází z roku 1918. Oblast tiskovin a textů reprezentuje jednak rukopis časopisu Křenové kapky, vydávaného legionáři za 1. sv. války, včetně několika kreslených karikatur do tohoto periodika. Dále pak deník 2. roty Úderného praporu čs. vojska na Rusi. Tento exponát doplňuje ještě rukávový štítek svobodníka úderného praporu čs. vojska na Rusi.

Vedle těchto exponátů najdeme ve dvou vedlejších vitrínách i část díla významného českého sochaře Břetislava Bendy (1897-1983). Jde především o díla z dvacátých let dvacátého století, která zobrazují příslušníky československé armády. Konkrétně se jedná o sošky dělostřelce, pěšáka, ženisty, leteckého mechanika atd. Sošky jsou zhotoveny z bronzu a jiných materiálů, jde o modely, které autor vytvořil v rámci tvorby velkých soch, které byly posléze umístěny na budově Vojenského zeměpisného ústavu v Praze 6 či Ministerstvu obrany, rovněž v Praze 6.

Břetislav Benda byl na Akademii výtvarných umění žákem Josefa Václava Myslbeka, jeho studia však přerušila válka a v roce 1916 musel narukovat na frontu. V Itálii utrpěl vážná zranění obou dlaní, poranění však naštěstí nebyla překážkou pro jeho další tvorbu. V letech 1919-1922 pokračoval ve studiu pod vedením Jana Štursy, od roku 1923 byl členem výtvarného sdružení Mánes. Jeho realistické a přitom důstojné plastiky s vojenskou tematikou navazují na práce Otto Gutfreunda; ostatně Benda byl obecně považován za Gutfreundova i Štursova nástupce.

Za svoji dráhu vytvořil velký počet významných sochařských děl, která dodnes zdobí četná veřejná prostranství. V pozdějších letech spolupracoval i se svým synem, společně vytvořili například sousoší umístěné v Sedlčanech, jenž je věnováno obětem násilného vystěhování Sedlčanska za druhé světové války.

RED