Také ve školním roce 2026-2027 pokračujeme v sérii přednášek historiků Vojenského historického ústavu Praha. V září začíná nový cyklus, v němž se přednášející budou snažit odpovědět na otázku
Jakou stopu zanechali čeští a českoslovenští vojáci ve světových dějinách?
Ve svých příspěvcích představí působení našich vojáků v konfliktech, odbojových aktivitách i mírových operacích od 19. století po současnost. Posluchači se vydají od bojišť americké občanské války, první a druhé světové války až k misím v Koreji, na Balkáně či v Afghánistánu. Uslyšíte nejen vojensko-historický pohled, ale také příběhy konkrétních lidí, jejich odvahy, obětí a služby v zahraničí. Přednášky se tradičně konají v promítacím sále Armádního muzea Žižkov, U Památníku 2, Praha 3.
Vzhledem k omezené kapacitě si místo rezervujte: rezervaceakce@vhu.cz. Místo Vám bude potvrzeno.
KOMENTOVANÉ PROCHÁZKY PO MÍSTECH SPJATÝCH S VOJENSKOU HISTORIÍ
Zavedou návštěvníky na bojiště, pietní místa, do krytů i k významným památkám spojeným s českými vojenskými dějinami. Program nabídne pohled na události od 17. století až po moderní dějiny 20. století a představí je prostřednictvím odborného výkladu předních historiků a archivních filmových materiálů. V době počasí nepříznivého k vycházkám bude tento cyklus doplněn o tematicky zaměřená promítání v kinosále Armádního muzea Žižkov.
Občanská válka zasáhla všechny vrstvy americké společnosti a promítla se i do života nově příchozích emigrantů. Vedle početných komunit Irů, Němců či Italů mířili do Spojených států také Češi. Po vypuknutí války vstupovali i oni do služby své nové vlasti, jejich počet však nestačil na vytvoření samostatné jednotky. Přednáška představí české vojáky, kteří bojovali na obou stranách konfliktu, a zaměří se také na to, jak válku zachycoval krajanský tisk, jenž představuje cenný pramen k jejímu studiu.
Přednáší: Mgr. Ondřej Crhák, Ph. D. (Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Národní muzeum)

Budova Československého rozhlasu se stala symbolem odporu proti okupaci vojsk v srpnu 1968. Na Vinohradské třídě i přímo v budově si na autentických místech připomeneme tehdejší dramatické události. Přiblížíme také osudy obětí z řad československých občanů a zaměříme se i na to, jak se vyšetřovaly okolnosti jejich smrti.
Provází: Prokop Tomek

Počátky prvního československého odboje na západní frontě jsou neoddělitelně spjaty s Rotou Nazdar ve Francii. Méně je známé, že v létě 1914 se krajané v Británii souběžně snažili o vstup do Britské armády. Část z nich před odjezdem k Rotě Nazdar prošla exotickým Sborem střelců efemérní jihoamerické Republiky Cunani a další část pak sloužila prakticky na všech britských bojištích první světové války.
Přednáší: Petr Matějček, Tomáš Jakl
KOMENTOVANÉ PROCHÁZKY PO MÍSTECH SPJATÝCH S VOJENSKOU HISTORIÍ - procházkaProcházka od Komořanského zámku podél Vltavy do Modřan, k božím mukám nad hrobem padlých vojáků, představí místa spojená s tereziánskými válkami 18. století. U Komořanského zámku se účastníci dozvědí, proč v polovině října 1741 vpadla do Čech vojska Bavorů, Francouzů a Sasů, proč Komořanská mírová konference v létě 1742 selhala a co to znamenalo pro další průběh válek o rakouské dědictví. V Modřanech se výklad přesune k sedmileté válce, konkrétně k boji o pontonový most 3. května 1757. Dojde i na souvislosti s bitvou u Prahy 6. května 1757 a na to, jak tyto události ovlivnily další vývoj bojů.
Provází: Zdeněk Munzar
ČESKOSLOVENŠTÍ VOJÁCI NA BOJIŠTÍCH VE SVĚTĚ - cyklus přednášekČeskoslovenské legie vznikly dříve než samotný československý stát a československá armáda měla svého prvního tankistu ještě před tím, než do výzbroje zařadila první tank. V bojích v Rusku a na Sibiři v roce 1918 ukořistili českoslovenští vojáci a úspěšně nasadili relativně velké množství obrněných automobilů, což bylo na tehdejší dobu mimořádné. V roce 1919 pak na Sibiři vznikla pod velením Vladimíra Kučky první československá obrněná jednotka – Oddíl obrněných automobilů.
Přednáší: Tomáš Jakl

Místo bitvy na Bílé hoře z 8. listopadu 1620 přitahovalo pozornost archeologů, kteří se snažili přispět k poznání průběhu střetu a vysvětlit příčiny porážky stavovského vojska. Jak však ukazuje analýza dobových písemných, obrazových a kartografických pramenů, bitva se pravděpodobně neodehrála přesně v prostoru, který je dnes s Bílou horou spojován. Právě tento nesoulad pak komplikuje i možnosti archeologického výzkumu.
Přednáší: Petr Čech

Přednáška si klade za cíl objasnit místo a význam vojenského zpravodajství v československém protinacistickém odboji během druhé světové války. Zaměříme se na jeho roli jako mimořádné a zároveň specifické součásti prozatímního československého státního zřízení v exilu a vysvětlíme okolnosti jeho vzniku i postupného budování organizačních struktur, včetně vojenské diplomacie. Pozornost věnujeme také metodám a výsledkům činnosti vojenského zpravodajství jak z pohledu československého exilu, tak z hlediska jeho přínosu pro válečné úsilí protinacistické koalice.
Přednáší: Karel Straka

V projekci uvedeme dva filmy z padesátých let – výcvikový film Zaminování (1951, 50 min., režie Emil Haša) a dokumentární reportáž z vojenského cvičení zorganizovaného v roce 1952 pro Klementa Gottwalda a další politické představitele nazvaná Veliký den (1952, 7 min., režie Ivan Frič). Projekci doplní armádní čtrnáctideník Armádní filmový zpravodaj 26/61 (1961, 12 min., režie Stanislav Brožík) a filmový dokument Jiřího Ployhara o židovské Praze Město matka (1966, 13 min., režie Jiří Ployhar).
Přednáší: Jan Šach ml., Milan Hrubý

Nárůst mezinárodního napětí ve třicátých letech vedl k opevňovací horečce i v severní Africe. Se svým hlubokým a chráněným přístavem v relativní blízkosti egyptské hranice se nejdůležitějším přístavem v Kyrenajce stal Tobrúk. Přednáška představí turecké i italské fortifikační stavby a jejich využití v bojích druhé světové války, jichž se zúčastnili i českoslovenští vojáci.
Přednáší: Tomáš Jakl

Uvedeme výcvikový film Násilný přechod vodního toku zesíleného tankového pluku za boje v hloubce nepřátelské obrany (1959, 18 min., režie Jaromír Dvořáček), který byl natočen v červnu 1959 při taktickém cvičení 2. vojenského okruhu. Vědecko-populární film Co dokáže tarasnice (1958, 15 min., Vladimír Horák) představuje československou tarasnici T-21 a zároveň názorně a srozumitelně vysvětluje princip kumulativního efektu. Projekci zakončí Magazín Československého armádního filmu 5/68 (1968, 13 min., režie Tomáš Škrdlant a Pavel Mertl) a dokument Vládního výboru pro cestovní ruch Československý heptameron (1971, 30 min., režie Jiří Ployhar).
Přednáší: Jan Šach ml., Milan Hrubý

Během 2. světové války bojovali čeští vojáci pod svou vlajkou na území 14 dnešních států na třech kontinentech. Jejich „nebojovou“ stopu bychom pak našli v řadě dalších. Kromě příslušníků čs. zahraničních jednotek bojovaly tisíce předválečných čs. občanů v řadách dalších spojeneckých armád – britské, americké, kanadské, polské a dalších, snad na všech světových bojištích. Přednáška by měla připomenout nejen ta všeobecně známá, jako Tobruk nebo Dunkerk, ale i ta zapomenutá – od arktických pustin až po pralesy na Madagaskaru.
Přednáší: Jiří Plachý
Projekce III. V úvodu promítneme ukázku zahraniční produkce. Výcvikový film Vysadenie taktickej vzdušnej výsadky do priestoru atómového výbuchu (slovenské znění 1961, 27 min.) je ukázkou sovětské filmové tvorby pro armádu na konci padesátých let. Dokumentární film Vzácní hosté (1977, 18 min., režie Stanislav Brožík) vznikl jako záznam z oficiální návštěvy íránského šaha Rezy Pahlaví a jeho ženy šahyně Farah Pahlaví v srpnu roku 1977. Pro šaha bylo zorganizováno vojenské cvičení a předvedeny československé zbraně a bojová technika. Projekci zakončí filmy z roku 1968 – Magazín Československého armádního filmu 7/68 (1968, 12 min., režie Ivo Toman) a úsměvný dokument o důležité roli žen v dějinách Prahy Pražský dekameron (1968, 20 min., režie Jiří Ployhar).
Přednáší: Jan Šach ml., Milan Hrubý

Českoslovenští vojáci se do událostí na korejském poloostrově zapojili několika misemi: polní nemocnicí, účastí v repatriační komisi a v dozorčí komisi k dodržování křehkého příměří. Pobyt v Koreji byla exotická, ale v řadě ohledů také náročná zkušenost. Málo se ví, že naši poslední vojáci opustili korejský poloostrov až v devadesátých letech minulého století.
Přednáší: Prokop Tomek

Komentovaná prohlídka vás zavede na jedno z nejvýznamnějších pietních míst moderních českých dějin. Ďáblický hřbitov s výjimečnou kubistickou architekturou ukrývá v severní části společné pohřebiště, kde komunistický režim tajně pohřbíval své oběti. Dnes je místo pietně upraveno jako Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj a tzv. Dětský hřbitov. Během procházky se seznámíme s komplikovanou historií místa, osudy vybraných politických vězňů či vlivem pietní úpravy na formování historické paměti.
Provází: Michal Louč

Přednáška se zaměří na působení československých a českých vojáků ve dvou návazných mírových operacích OSN na území dnešního Chorvatska. V 90. letech 20. století zde pomáhali oddělovat znepřátelené strany. Odborníci VHÚ Praha představí také unikátní dobová videa a fotografie.
Přednáší: Petr Janoušek, Miroslav Vyšata

Olšanské hřbitovy jsou největším pražským pohřebištěm. Nalezneme zde nejen čestná vojenská pohřebiště z 1. a 2. světové války, ale i válečné hroby a místa připomínající starší válečné konflikty a jejich oběti. Při této komentované procházce navštívíme většinu z nich a zároveň i hroby některých významných osob našich vojenských dějin.
Přednáší: Tomáš Kykal, Adam Hájek (Oddělení pro válečné hroby a pietní místa, Odbor pro válečné veterány a válečné hroby, MO)

Cílem je ukázat komplexní obrázek zahraničních misí z lidského pohledu vojáků. Přednáška se nezabývá pouze vojenskými záležitostmi, ale věnuje se i osobní realitě vojáků. Posluchači poznají, co prožívá voják i jeho rodina před odjezdem, během nasazení a po návratu zpět do běžného života.
Přednáší: Radek Bartoníček

Zájemce zavede do podzemního protileteckého krytu, kde sídlilo Vojenské velitelství Velké Prahy „Bartoš“ v Bartolomějské ulici. Z tohoto místa generál Karel Kutlvašr velel úspěšné obraně Prahy v hektických dnech května 1945.
Přednáší: Tomáš Jakl

Operačním nasazením v provinčních rekonstrukčních týmech v afghánském Lógaru prošly v letech 2008–2013 stovky českých vojáků. Přednáška nabídne pohled válečného veterána a vojenského historika z Vojenského historického ústavu Praha na každodenní realitu mise, specifika prostoru operace a proměnu role českého vojáka v rámci mezinárodního nasazení. Zaměřuje se na praktické zkušenosti z terénu, kontakt s místním obyvatelstvem, odlišné kulturní prostředí i rozhodování v podmínkách zátěže a nejistoty.
Přednáší: Pavel Stehlík

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici představuje jeden z nejvýraznějších symbolů protinacistického odboje přímo v centru Prahy. Místo posledního boje sedmi československých parašutistů je připomínkou neuvěřitelné osobní statečnosti. Součástí akce bude prohlídka krypty kostela a výjimečná možnost návštěvy kůru kostela, kde samotný boj začal.
Přednáší: Zdeněk Špitálník