Rudolf Petr - Hrdina, jehož stopa mizí

Na tendenčně zlomyslná tvrzení, že Češi měli ve 20. století málo hrdinů, se dá odpovědět mnoha příklady, které tuto lež vyvracejí. Více argumentů by však mohli dodat i mnozí hrdinové, jejichž životní osudy neznáme v jejich celku. Do této druhé skupiny patří i příslušník československých legií v Itálii Rudolf Petr.

Jeho příběh začíná v červnu 1918, kdy náčelník zpravodajského oddělení italské I. armády plukovník Marchetti začal plánovat diverzní akce československých legionářů v rakouském týlu. Uvažovalo se i o vysazení některých z nich na padácích. V obou variantách se na doporučení jeho velitelů objevilo jméno vojína Rudolfa Petra, což svědčí o jeho odvaze, vojenských kvalitách i vlastenectví.
Narodil se 9. ledna 1894 v severočeské Bílině, vyučil se soustružníkem a s vypuknutím války oblékl uniformu královéhradeckého c. a k. pěšího pluku č. 18. Do italského zajetí se dostal již 28. listopadu 1915 v úseku Oslavia na řece Soča a zpět na frontu odešel jako československý „výzvědčík“ dobrovolně 12. dubna 1918. Dříve to nebylo možné, protože vznik čs. legií v Itálii dlouho brzdila nedůvěra a nepochopení italských vládních kruhů pro československý protihabsburský odboj.
Do akce v týlu nepřítele byl vyslán v rakouské uniformě spolu s rodákem z Mladé Bříště u Humpolce desátníkem Václavem Vopálenským s perfektně padělanými dokumenty v noci z 21. na 22. září 1918 v úseku Cima Tre Pezzi. Velkou zásluhu na přechodu fronty měl desátník Bohumil Brkl, bývalý námořník – v říjnu 1917 jeden z únosců rakouské torpédovky Tb.11 do Itálie –, který při průzkumu navázal na druhé straně kontakt s desátníkem Josefem Jelínkem z Dolních Kralovic.
Ten dvojici diverzantů umožnil přechod fronty a na cestu jim dal průvodce pro sestup do údolí Assy, kde na úpatí hory Monto Erio legionáři položili u dělostřeleckého skladiště první pekelný stroj. Druhý umístili u Cima le Manderiolo ve skladišti benzinu a ve Vezzeně a třetí do strojovny pohánějící provoz několika horských lanových drah. Poslední časovanou nálož položili u hangáru s dvěma letadly, která ve stanoveném čase pohltily plameny. Po průzkumu v okolí Trenta se v noci z 26. na 27. září 1918 po pětidenní dobrodružné misi dostali zpět přes frontu. Byli dekorováni Italským Válečným záslužným křížem a povýšeni – Vopálenský na podporučíka a Petr na rotmistra. Tím nám však další Petrovy osudy mizí v neznámu. O jeho hrdinství se v letech Masarykovy republiky opakovaně psalo, ale jaké byly jeho osudy za nacistické okupace či po roce 1948 se dosud nepodařilo dohledat…

Jindřich Marek

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 9. února 2018