V lešanském muzeu vztyčena strážní věž „špačkárna“

Strážní a pozorovací věž z doby železné opony, kterou Vojenský historický ústav Praha získal před časem do svých sbírek, je novou dominantou Vojenského technického muzea Lešany. Věž byla v minulých dnech v lešanském muzeu vztyčena a nachází se nad arénou, v níž se konají Tankové dni a další akce pro širokou veřejnost.

Kdysi jich byly na hranicích se Západním Německem a Rakouskem stovky, dnes už jde ale o téměř raritní kusy. Řeč je o strážních věžích stojících podél bývalé železné opony. Jednu takovou získal do svých sbírek také Vojenský historický ústav Praha a nyní ji zkompletovanou postavil v areálu Vojenského technického muzea Lešany. Z téměř dvanáctimetrové věže je výhled na lešanskou arénu, ale také část areálu muzea a nabízí se z ní i pohled na bližší okolí, resp. údolí řeky Sázavy.

Strážní a pozorovací věž stála původně na jižní Moravě u hranic s Rakouskem, poblíž Valtic. Odtud se počátkem devadesátých let dostala jen kousek severně, do Moravské Nové Vsi, kde byla umístěna mezi vinohrady a sloužila jako stanoviště k plašení ptáků i jako „výstraha“ případným zlodějům, že je může někdo vidět. Po jednání se společností Agromoravia z Moravské Nové Vsi byla věž získána do sbírek VHÚ darem.

V průběhu zimy 2014-2015 prošla věž restaurováním a na konci letošního června byla opět postavena nad lešanskou arénou. Ještě než byla věž vztyčena, byly za pomoci ženistů z 15. ženijního pluku Bechyně provedeny pozemní úpravy (uskutečnily se při stavbě nové lešanské betonové dráhy). Jako základy celé stavby slouží panelové podloží.

Samotnou stavbu věže provedli vojáci ze 74. lehkého motorizovaného praporu v Bučovicích za přispění jeřábové techniky ze 14. pluku logistické podpory Pardubice. Stavba probíhala za poměrně nepříznivého počasí, ale vše se zdařilo.

Železná opona mezi Československem a západními zeměmi se začala budovat již krátce po roce 1948. Neprostupnou se stala v letech 1952-53, kdy podél hranic vyrostlo několik pásů plotů tvořených ostnatými dráty i dráty s elektrickým napětím. Součástí celého systému byly i strážní pohraniční věže, ze kterých měli vojáci monitorovat dění v okolí. Původně se jednalo o dřevěné stavby, postupně je nahrazovaly unifikované železné konstrukce.

Počet věží ještě stoupl po roce 1970, kdy se před systémem plotů objevila tzv. signální linie. Podle některých pramenů stály na hranicích přes tři stovky pozorovacích věží. Ve vojenské hantýrce se jim přezdívalo „špačkárna“ nebo zkráceně „špak“.

Po roce 1989 celý systém „ochrany“ hranic zmizel, postupně se odstraňovaly i věže. Některé však po přemístění i nadále sloužily svému účelu, jako dobré pozorovací stanoviště. Během čtvrtstoletí po roce 1989 se počet původních pohraničnických věží zmenšil na minimum a na hranicích už většinou stojí jen v místech, kde se nachází nějaké muzeum či skanzen totality. I proto je lešanská věž již poměrně ojedinělým artefaktem.

RED