Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR

V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 14. ledna konalo vzpomínkové setkání věnované mírové misi UNPROFOR. Účastnili se ho příslušníci prvního a druhého praporu, kteří si prohlédli nejzajímavější fotografie a videa ze sbírky VHÚ Praha týkající se jejich působení na Balkáně. Šlo o pilotní setkání, další budou následovat.

Setkání veteránů UNPROFOR v Armádním muzeu na Žižkově se účastnil velitel prvního praporu brigádní generál v. v. Karel Blahna, velitel druhého praporu plukovník v. v. Vladimír Braun a zástupce velitele prvního praporu brigádní generál v. v. Vladimír Trněný. Přítomní byli lékaři, spojaři, dílenští technici nebo vojáci působící na  velitelstvích OSN. Všechny přivítal ředitel Vojenského historického ústavu Praha  brig. gen. Aleš Knížek a vyzdvihl důležitost těchto tematických setkání. Velitel prvního praporu brig. gen. Karel Blahna mu poděkoval za vše, co Vojenský historický ústav Praha pro válečné veterány dělá a za to, jaké odborné úsilí věnuje tomu, že se  na působení vojáků v UNPROFOR a dalších operacích nezapomíná.

Fotografie a videa komplexně představily průběh mise UNPROFOR v rozpadající se Jugoslávii od roku 1992 až do dubna 1994. Ukazovaly mimo jiné přípravy na nasazení v Českém Krumlově a význam Výcvikového střediska mírových sil OSN, plnění úkolů na jednotlivých stanovištích nebo význačné politické a vojenské návštěvy přímo v místě působení praporu. Nemohly chybět ani fotografie, které dokládaly, jak dalece vojáci pomáhali místním obyvatelům sužovaným válkou.

Cílem setkání nebylo prezentovat jen tzv. velké dějiny, ale také jednotlivé epizody každodenního života v misi – vojenské rituály, oslavy Vánoc nebo snímky zvířat, která vojákům dělala společnost.

VHÚ Praha se systematicky věnuje shromažďování sbírkových předmětů ze zahraničních operací. Záměrem je prostřednictvím autentických předmětů či fotografií uchovat soudobé dějiny v jejich maximální pestrosti. Je to důležité nejen pro budoucí generace, ale také pro současnost. 

Českoslovenští vojáci se součástí mírové operace UNPROFOR stali v roce 1992. Působili na území dnešního Chorvatska v sektoru Jih, kde tehdy existovala separatistická Republika Srbská Krajina. Úkolem mezinárodní mise pod velením OSN bylo pomoci vytvořit podmínky pro hledání politického řešení krize. V praxi to často znamenalo bránit místní obyvatele před násilnostmi. Nejen v tomto ohledu českoslovenští a později čeští vojáci jednoznačně uspěli.

RED