02 Francouzský Řád Čestné legie - IV. třída, legionář (vydání z období 1804−1805)
Fotogalerie
Rytířské dvorské řády byly ve Francii v důsledku revoluce po roce 1789 zrušeny, avšak první konzul Napoleon Bonaparte se ke dni 19. května 1802 zasadil o založení Řádu Čestné legie (Ordre national de la Légion d'honneur), který neměl být spojen se šlechtictvím, ale měl být napříště vysokým oceněním zásluh pro vojáky i civilisty bez ohledu na původ. Vizuálním vzorem pro dekorace řádu měl být zrušený dvorský Řád Svatého Ludvíka, podle něhož měl Řád čestné legie také červenou stuhu. Řád byl původně založen ve čtyřech třídách: velkodůstojník, komandér, důstojník a legionář. Teprve později došlo k úpravě názvů jednotlivých tříd a rozšíření o pátou třídu. Během politických změn ve Francii 19. století byl Řád Čestné legie několikrát obměňován a dočasně též rušen, avšak nakonec přetrval a dodnes se uděluje jako nejvyšší státní ocenění Francie v pěti třídách: velkokříž, velkodůstojník, komandér, důstojník a rytíř. Řád může být udělen jednotlivcům nebo organizacím jako uznání za vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii. Podmínkou pro udělení nejnižší třídy řádu pro Francouze je služba v délce 20 let či 25 let s prokázáním mimořádných zásluh. Pro udělení vyšší třídy řádu je pak podmínkou, aby byl dekorovaný několik let nositelem nižší třídy řádu – pro udělení IV. třídy (důstojník) musí být alespoň 8 let držitelem V. třídy (rytíř), pro udělení III. třídy (komandér) musí být alespoň 5 let držitelem IV. třídy. Udělení II. třídy (velkodůstojník) vyžaduje nejméně 3 roky držitelství III. třídy, stejně jako udělení I. třídy (velkokříž) vyžaduje nejméně 3 roky držitelství II. třídy. Cizinci žijící mimo území Francie mohou být ocenění kteroukoliv třídou řádu. Rozdělení Řádu Čestné legie na pět tříd se stalo celosvětovým vzorem pro většinu novodobých záslužných řádů.
Aktuálně
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
