14 Americký lehký kulomet Lewis vzor 1915, ráže .30-06 Springfield

Kromě lehkých kulometů Madsen, Hotchkiss, CSRG 1915 či BAR M1918 si renomé získal na bojištích první světové války také lehký kulomet Lewis. Ačkoliv je znám pod jménem Isaaca Newtona Lewise (1858–1931), jeho duchovním otcem byl dr. Samuel Neal McClean (1857–1930).  Přestože vystudoval Státní lékařskou univerzitu ve Washingtonu, celý život se věnoval konstrukci palných zbraní. V roce 1896 založil v New Jersey společnost McClean Arms Company, v níž v letech 1898–1990 vyvinul pokusný, vodou chlazený kulomet označovaný jako McClean Automatic Musket. Velký zájem ovšem nevzbudila, po ní následovala konstrukce velkorážového kulometu a 37mm pobřežního kanonu, jenž armáda po zkouškách v roce 1904 kvůli nestejnoměrné funkci a četným závadám odmítla. V té době již McClean vyčerpal veškeré finanční prostředky, takže jeho firma s pozměněným názvem McClean Arms & Ordnance Company spěla k úpadku. Tehdy se však seznámil s majorem Isaacem Newtonem Lewisem, jenž mu v roce 1909 pomohl prosadit předvádění vodou chlazeného kulometu před armádními špičkami na námořní základně Indian Head v Marylandu. Ani další předvedení zbraně v lednu 1910 nedopadlo úspěšně. Firma šla do konkurzu, její majitelé ale založili novou společnost s názvem Automatic Arms Company v Buffalo ve státě New York, v níž měl podíl také major Lewis. Jemu se také podařilo vyvinout vzduchový radiátorový chladič pro McCleanův kulomet. Vzduchem chlazené vzorky pak vyrobila zbrojovka Savage Arms Company v Utice.

Nezájem armádních kruhů ve Státech vedl k obrácení pozornosti do Evropy, kde došlo v roce 1912 k založení korporace s názvem Armes Automatiques Lewis, Société Anonyme Belge se sídlem v Antverpách, jež zcela na komerční bázi předváděla a nabízela kulomet zájemcům.

První zemí, jejíž armáda zavedla kulomety Lewis do výzbroje, byla Belgie. V rukou vojáků 4. belgické divize také prodělaly svůj bojový křest v srpnu 1914 při obraně Namuru. Velká Británie je zavedla pod označením Lewis light machine gun, Mark I a první kusy objednal výzbrojní úřad prostřednictvím belgické Armes Automatiques Lewis u zbrojovky Birmigham Small Arms Company (B.S.A.) již v srpnu 1914. Další objednávky na sebe čekat nenechaly a výroba se v BSA až do konce války nezastavila. Celkově vyrobila birminghamská zbrojovka do uzavření příměří v listopadu 1918 neuvěřitelných 145 397 kulometů, z nichž 133 104 kusů odebrala britská armáda.

Kulomety Lewis britské ministerstvo války odebíralo také od americké firmy Savage Arms Company s továrnou v Utice ve státě New York. Kanadská vláda si u ní objednala prvních 500 kulometů v červenci 1915, americký výzbrojní úřad se k objednání prvních 350 kusů odhodlal až v květnu 1916. Podle dostupných souhrnných údajů nakoupily do ukončení války armády Kanady a Spojených států 2500 kulometů v ráži .30-06 Springfield, označovaných jako M 1917, 1050 kusů v ráži .303 British a 40 303 leteckých verzí.

Kulomety Lewis se ovšem neobjevily pouze na západní frontě. Ruská nákupní komise uzavřela v lednu 1917 s firmou BSA kontrakt na dodání 10 000 kulometů, převážně v britské ráži, přičemž 1200 z nich mělo být zařízeno na ruský náboj 7,62 mm Mosin (7,62 x 54 R). Jak velkou část objednávky se BSA tehdy podařilo splnit, není dosud jasné.