Americký samopal Thompson M1928

Firma Auto-Ordnance Corporation (AOC) se sídlem ve West Hurley ve státě New York  prodávala se střídavými úspěchy po celé meziválečné období samopaly Thompson M1921, vyrobené pro ni v letech 1921–1922 firmou Colt v Hartfordu. Do konce roku 1938 se jí podařilo postupně prodat celkem 10 300 samopalů, z nichž 4700 kusů odebraly různé instituce ve Státech, 4100 jich firma vyvezla do zahraničí a 1500 zbraní zakoupila vláda Spojených států. Z 15 000 vyrobených kusů zbývalo ve skladech AOC ještě 4700 samopalů.

Americká pobřežní stráž vyzbrojovala své hlídky samopaly Thompson a námořní pěchota je začala používat v džunglích Nikaraguy. V roce 1928 se americké námořnictvo rozhodlo zavést samopal primárně pro vyzbrojení osádek dělových člunů, avšak vysoká teoretická kadence (okolo 1500 ran/min.) a vertikální pistolová rukojeť tvořící předpažbí se staly terčem kritiky. Společnost zareagovala celkem pružně, pistolovou rukojeť nahradilo podélné předpažbí a snížení kadence na přijatelnou hranici okolo 600 ran za minutu dosáhla zvýšením hmotnosti nosiče závorníku a změnou vratné pružiny. Adaptovaná zbraň dostala označení M1928, přičemž adaptované původní samopaly M1921 měly poslední číslici přeraženou číslem 8.

K oficiálnímu přijetí samopalu Thompson do výzbroje americké armády pod označením „Submachine Gun, Caliber .45 M1928A1“ došlo až v roce 1938. To však samo o sobě větší prodeje skladových kusů nezajistilo a drobné armádní objednávky nemohly firmu dostat z ekonomických potíží.

Vpád německé armády do Polska 1. září 1939 vedl o dva dny později k vyhlášení války Velkou Británií a Francií Německu a válka také vyvolala velkou poptávku po samopalech.  Francouzská vláda si 1. listopadu u AOC objednala 3750 samopalů a 30 milionů nábojů. První partie odeslala firma v únoru 1940, avšak do Francie se tehdy dostaly samopaly M1921A (bez kompenzátoru) z původní výroby. Dalších 3000 kusů si francouzská vláda objednala v březnu 1940, ale ty už se do země kvůli německé invazi nedostaly.

Objednávky z Evropy umožnily firmě zbavit se skladových zbraní, ale postavily ji před otázku další výroby. Firma Colt nabídku na rozjetí výroby odmítla, jednak se chtěla věnovat výrobě lehkých kulometů BAR, ale také nezapomněla na špatnou reklamu, jakou jí udělaly samopaly Thompson v rukou gangsterů. AOC se tedy obrátila na zbrojovku Savage Arms Company v Utice ve státě New York, s níž podepsala 1. prosince 1939 smlouvu na výrobu 10 000 samopalů. Prvních 203 kusů odeslala Savage z továrny v dubnu 1940 a v rámci plnění celkem 14 objednávek vyrobila firma od dubna 1940 do září 1942 celkem 746 932 samopalů M1928 a M1928A1. V dalším období pak závod vyráběl pouze zjednodušené modely M1 a M1A1. První samopaly s horizontálním předpažbím byly u Savage vyrobeny na základě objednávky na 25 000 kusů z 15. března 1941. Výrobky z Uticy jsou snadno rozpoznatelné podle písmene S před výrobním číslem.

Společnost AOC věděla, že poptávka po samopalech bude jen stoupat, a proto si v srpnu 1940 pronajala starou továrnu na obložení brzd v Bridgeportu ve státě Connecticut. Po přestavbě na výrobu Thompsonů začaly v srpnu 1941 sjíždět z výrobních linek první kusy. Výroba modelů M1928A1 běžela v AOC pouze 14 měsíců, do října 1942 a celková produkce závodu činila podle vládních dokumentů 323 900 kusů. Samopaly vyrobené v Bridgeportu jsou snadno identifikovatelné podle písmen AO před výrobním číslem. Obě továrny tak během války vyrobily celkem 1 070 832 samopalů M1928 a M1928A1.

Exemplář získalo muzeum v roce 1946 převodem ze Zbrojnice 1 v Praze.

Ráž: .45 ACP

Celková délka: 853 mm

Délka záměrné: 525 mm

Délka hlavně: 263,5 mm (včetně kompenzátoru: 313 mm)

Hmotnost bez zásobníku: 4910 g

Hmotnost s prázdným zásobníkem na 50 nábojů: 6078 g