BALBÍN, Bohuslav. Miscellaneorum historicorum regni Bohemiae Decadis I. Liber VII. Regalis

Dne 13. března 1516 zemřel krátce po dosažení šedesáti let český, uherský a chorvatský král a markrabě moravský Vladislav II. Jagellonský. Vzhledem k tomu, že jeho osobnosti jsme se věnovali již dříve ZDE, zaměříme se dnes na to, jak se králův obraz otiskl do díla jednoho z nejvýznamnějších barokních historiografů, jezuity Bohuslava Balbína (3. 12. 1621 – 29. 11. 1688).

Popsat stručně tak košatou a v mnoha ohledech tragickou osobnost, jakou byl Balbín, je takřka nemožné. Připomeňme jen, že ač se jako jezuita aktivně zapojil do procesu rekatolizace, jako vlastenec neochvějně obhajoval český jazyk a kontinuitu dějin českých zemí. Odrazem tohoto celoživotního úsilí jsou jeho četné práce. Mezi nejznámější se řadí Epitome rerum Bohemicarum (Výtah z českých dějin), slavná obrana jazyka Dissertatio apologetica či monumentální projekt Miscellanea historica regni Bohemiae (Rozmanitosti z historie Království českého). Balbín tvořil s neuvěřitelnou vervou až do posledních okamžiků – i po oslepnutí na jedno oko a následné úplné ztrátě zraku pokračoval v práci a svá díla diktoval písaři. Přívlastek „tragická osobnost“ si Balbín vysloužil nejen kvůli častým sporům s církevní i světskou vrchností, které vedly k jeho dočasnému vyhnanství, ale i kvůli četným sporům s nadřízenými, jež v posledních letech moderní bádání doplňuje o teze týkající se jeho homosexuality.

Dnes prezentovaný sedmý díl první dekády Miscellaneí stojí neprávem ve stínu častěji citované Bohemia docta. Celý projekt měl být velkolepou encyklopedií českých zemí. Ve třech částech (dekádách), z nichž každá měla mít deset knih, chtěl Balbín popsat přírodu, obyvatelstvo, jazyk a zejména dějiny českých zemí. Ambiciózní plán se mu však nepodařilo dokončit celý – tiskem vyšlo osm knih první dekády a dvě knihy dekády druhé (další dvě knihy první dekády vyšly posmrtně).

Kniha Liber VII regalis (O panovnících), kterou vydala pražská univerzitní tiskárna v roce 1687, se zaměřuje na držitele nejvyšší moci v zemi. Podobně jako u Kosmy zahajuje výčet bájnými knížaty, pokračuje přes Přemyslovce, Lucemburky a Jagellonce až k tehdy vládnoucím Habsburkům. Knihu oživují rytiny s ilustračními portréty panovníků, v případě starších vyobrazení jde o autorskou imaginaci. Vladislav Jagellonský je zde vykreslen jako starší muž s bradkou a popsán jako panovník, který musel čelit složité realitě nábožensky rozděleného království, mocenským ambicím šlechty i akutnímu tureckému nebezpečí v Uhrách.

Balbínův pracovní postup byl na svou dobu mimořádně precizní. Během svých cest shromáždil a prostudoval obrovské množství pramenů a kronik (včetně Kosmovy či Dalimilovy). Ačkoliv se snažil o kritický přístup a mnohé starší autory korigoval, nevyhnul se převzetí některých líbivých, leč chybných závěrů Václava Hájka z Libočan, o němž jsme již psali ZDE a ZDE. Přesto Balbín vyniká odvahou předkládat hypotézy tam, kde prameny mlčí, a ponechávat na svých následovnících, aby je zpřesnili.

Ve starém fondu Knihovny VHÚ se nachází vzácné první vydání Miscellaneí. Tisk je dochován v úplnosti, svázaný v pozdně barokní vazbě, kterou tvoří dřevěné desky potažené světlou kůží s bohatou slepotiskovou výzdobou.

Dnešníma očima musíme k Miscellaneím přistupovat kriticky – moderní historiografie již mnohé Balbínovy teze revidovala. To však nic nemění na skutečnosti, že jeho dílo zůstává fascinujícím monumentem barokní vědy, v němž se zrcadlí hluboká erudice a upřímná oslava českého národa.

Citace:

BALBÍN, Bohuslav. Miscellaneorum historicorum regni Bohemiae Decadis I. Liber VII. Regalis; Seu De Ducibus, ac Regibus Bohemiae: In quo gesta Regum praecipua, tum Genealogiae omnium familiarum apud nos imperitantium (Czechi; Gentis Ducis ac Patris, Croci, Przemysli, deinde Regum Lucemburgicorum, Austriacorum Habspurgensium, Cunstadaeorum, Jagellonidarum, ac tandem iterato Austriacorum) diligenti semper ad Chronologiam respectu, proponuntur, & Notis Historicis, aut ethicis illustrantur. Decadum I. Liber VII. Praga: Universitas Carolo-Ferdinandeae, 1687. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?vid=NKP:1002394463-001&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false

Renáta Modráková