Již od počátku vzduchoplavby pomocí balonů, ať horkovzdušných nebo plynových, museli aeronautici řešit problém s bezpečným umístěním posádky a vybavení, které potřebovali pro ovládání aerostatu. Po různých variantách jakýchsi ochozů nebo zavěšených kruhů se ukázalo jako nejvýhodnější použití proutěného koše s čtverhranným či kruhovým půdorysem. Pletený koš vykazoval až překvapivou pevnost a tuhost, zvláště při nárazech do země, při relativně malé hmotnosti.
Ve sbírce VHÚ se nachází balonový koš spletený z vrbových prutů, jehož čtvercové dno bylo vyztuženo důmyslným roštem, tvořeným ze šesti dřevěných hranolků, zakomponovaných do jádra koše. Vlastní tíhu posádky a výstroje přenášela do balonového lanoví dvě diagonálně zkřížená ocelová lanka, která procházela celým košem až k okrajovému zakončení a byla zapletena do hliníkových olivek. Dno koše bylo zesíleno volným položením dvou podlážek, rovněž upletených z vrbového proutí, jež roznášely váhu posádky. Celá tato sestava o rozměrech 1,2 x 1,2 x 1,25 m byla velice lehká a pomocí čtyř lněných úchytů ji snadno unesli dva muži.
Vlastní koš pochází ze staré sbírky Leteckého muzea VHÚ a byl nalezen při vyklízení depozitního hangáru na letišti Praha-Kbely. Původně nebyl v ideálním stavu, ale po pečlivé renovaci v restaurátorských dílnách VHÚ se mohl stát ozdobou nové expozice Armádního muzea Žižkov. Zde je s jeho pomocí v sále 1. světové války naznačeno, jak byly využity upoutané balony při armádním průzkumu postavení nepřítele.