BASTA, Giorgio. Il Maestro di Campo Generale

Císařský generál Giorgio Basta (1550–1612) byl synem albánského šlechtice. Jeho vojenská kariéra začala v Nizozemí v řadách španělské armády, ovšem největších vojenských úspěchů dosáhl v rámci patnáctileté války na uherském bojišti. Kromě toho, že byl schopným vojevůdcem, se projevil také jako zdatný diplomat. Císařem Rudolfem II. byl vyslán bojovat do Sedmihradska a podunajských knížectví. Roku 1601 se spojil s valašským knížetem Michalem a společně porazili povstání sedmihradské šlechty v bitvě u Goroszló. Později ovšem knížete na rozkaz císaře nechal zavraždit. Roku 1603 na čas působil jako sedmihradský místodržící. V letech 1604–1606 bojoval v Uhrách proti Turkům. Po skončení patnáctileté války ukončil i svoji válečnickou kariéru. Jako vojevůdce vynikal především schopností plánování a taktizování.

Na sklonku svého života sepsal dvě významná vojenská díla na základě svých bohatých válečných zkušeností i studia klasické literatury. Jedním z nich byl spis Governo della cavalleria leggiera pojednávající o lehkém jezdectvu, druhým kniha Il Maestro di Campo Generale. Obě dvě díla vyšla nejprve italsky a teprve později byla přeložena do němčiny.

Il Maestro di Campo Generale je publikací zabývající se povinnostmi velitele vojska. Italsky vyšla roku 1606, německy až několik let po smrti autora roku 1617, a to u frankfurtského nakladatele Johanna Theodora de Bry, který v předešlých letech vydal mj. dvě z děl vojenského teoretika Johanna Jacobiho von Wallhausena, a měl tedy zkušenosti s vydáváním daného literárního žánru.

Kniha Il Maestro di Campo Generale byla určena čtenářům, kteří již byli obeznámeni s dobovým vojenstvím. Oproti řadě dalších dobových vojenských příruček popisujících i zcela základní skutečnosti působí Bastův spis spíše jako soubor zamyšlení nad vybranými tématy z oblasti vojenství, která se snaží autor ujasnit či uvést na pravou míru. Jako příklad můžeme uvést kapitolu, jejíž název lze do češtiny přeložit jako Vyvrácení názoru těch, kteří se domnívají, že zajištění tábora šancemi přísluší vojákům, a ne kopáčům šancí. V ní autor popisuje negativa situace, kdy opevňovací práce vykonávají vojáci, a následně zmiňuje důvody, proč je vhodné k těmto aktivitám najímat speciální pracovníky.

Publikace je rozdělena do šesti oddílů složených vždy z několika kapitol. První oddíl se zabývá úřadem a povinnostmi velitelů vojsk, druhý pojednává o regimentech na pochodu, třetí o vojenských táborech, čtvrtý o obléhání a poslední dva o útoku a o bitvách.

Titulní strana je opatřena dřevořezovou bordurou s figurální tematikou, která svojí ilustrační složkou odkazuje k tematice patnáctileté války. Levá část bordury zobrazuje evropské křesťanské vojáky a jejich zbroj, zatímco pravá část znázorňuje jejich turecké protějšky. Na rectu titulního listu je otištěn portrét autora spisu, Giorgia Basty. Do knihy je též vevázána řada mědirytin s vyobrazením vojenských formací a manévrů, armád na tažení nebo vojenského tábora.

Il Maestro di Campo Generale ukazuje zajímavý pohled na vojenství na počátku 17. století optikou veterána tureckých válek, který ve svých spisech zúročil osobní zkušenosti z uherského bojiště. To činí jeho příručku poměrně specifickou. Odraz válek s Turkem bychom mohli nalézt také v o něco starším Kriegs Discursu Lazara von Schwendiho, který byl v naší rubrice již představen.

Knihu si můžete online přečíst zde.

Citace:

BASTA, Giorgio. Il Maestro di Campo Generale. Franckfurt: durch Iohann. Theodorum de Bry, 1617. 90 s., il.