Břetislav Benda, Model pomníku padlým legionářům, dvacátá léta 20. století
Břetislav Benda náleží vedle Jana Štursy a Otto Gutfreunda k zakladatelům moderního českého sochařství 20. století. Kromě portrétní tvorby se věnoval v podstatě celoživotně i pomníkové tvorbě, ať již v monumentální nebo reliéfní podobě.
Na prezentovaném bronzové plastice je zachycena figura ženy v prostém oděvu s dítětem v náručí, truchlící nad ztrátou svého muže na bojišti. Autor tímto dílem vzdal hold památce českých a slovenských vojáků, kteří padli na frontách první světové války. Bylo pro něj typické, že v symbolice využíval velmi často prvky výstroje francouzských legionářů. Na kříži je zavěšena francouzská přilba, používaná našimi vojáky na západní frontě.
Akademický sochař Břetislav Benda (1897–1983) pocházel z Líšnice u Milevska. V letech 1911–1915 navštěvoval Sochařskou a kamenickou školu v Hořicích. V roce 1915 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se stal žákem Josefa Václava Myslbeka. Jeho studia však přerušila první světová válka a v roce 1916 musel narukovat. Na italské frontě utrpěl vážná poranění obou dlaní, avšak toto zranění se mu naštěstí nestalo překážkou v další tvorbě. V letech 1919 až 1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Od roku 1923 byl členem uměleckého sdružení Mánes.
Jeho dílo bylo výrazně ovlivněno sociálním civilismem Štursy a Gutfreunda (Naklepávač kosy, Motocyklista). Za svůj dlouhý život vytvořil řadu významných sochařských děl, jež můžeme dodnes vidět v mnoha exteriérech (Praha, Poděbrady, Sedlčany, Milevsko aj.). V pozdním věku mu byl nápomocen jeho syn Milan Benda (1941–2017), který neméně úspěšně pokračoval v tradici sochařského umění svého otce.
Bronz, 280 × 100 × 80 mm.
Umělecké dílo bylo do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získáno formou nákupu v roce 2023.
Aktuálně
Letní škola pro seniory 2026: Znovu do zbraně s kávou, letos i s výjezdem do Leteckého muzea Kbely
Mezi exponáty Armádního muzea Žižkov. Psi Vojenské policie zvládají i neznámé prostředí
Od vyhlazení Lidic uplynulo 84 let. Nacisté chtěli obec vymazat z mapy
Kurátor VHÚ Praha Ivan Fuksa získal cenu Miroslava Ivanova za knihu popisující konflikt v Hejnicích v roce 1938
Letoun, který nemá být snadno čitelný. Unikátní kamufláž pro český C-390 navrhl akademický malíř Pavel Holý z VHÚ Praha
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
