První poválečný stejnokrojový předpis vydaný již v roce 1945, zaváděl pro příslušníky letectva stejnokroje šedomodré barvy. Tvar některých součástek vycházel ze vzorů, používaných armádami Spojenců. Příkladem mohou být důstojnické čepice, které měly blíže čepicím anglických důstojníků, než předválečným československým vzorům.
Zajímavým exemplářem je představovaná čepice, která na první pohled předepsané podobě odpovídá. Jde ale o původní čepici britského královského letectva s odstraněným černým okolkem. Válečnou kariéru nositele pak umocňuje zdánlivě běžný důstojnický čepicový odznak. Jedná se však o exemplář vyrobený pro československé vojáky v Palestině.
Majitelem čepice byl podplukovník letectva Ladislav Snídal (22. 6. 1914, Kokory – 6. 9. 2001, Praha). Po odchodu z okupované vlasti v roce 1940 působil u československého pěšího praporu 11 – Východního a účastnil se obrany Tobruku. Později absolvoval výcvik leteckého navigátora v Kanadě a sloužil u RCAF a následně u 311. československé bombardovací perutě RAF. Po válce působil u zpravodajského oddělení Velitelství letectva MNO. V roce 1949 byl z politických důvodů propuštěn z armády; v roce 1964 byl rehabilitován.