V listopadu 1918 byl vydán předpis, který upravoval podobu stejnokroje domácího československého vojska. Úprava do značné míry vycházela z toho, co bylo k dispozici po rakousko-uherské armádě. Rovněž struktura hodností se blížila staré armádě. Novinkou nicméně bylo barevné označení podle příslušnosti k druhu vojska, nikoliv podle pluků, jak tomu bylo dosud (v rakousko-uherské armádě se používalo 28 různých výložkových barev, často velmi zaměnitelných odstínů).
Hlavní stejnokrojovou součástkou, jež nejlépe charakterizuje období prvních měsíců nové armády, je polní čepice, domácí terminologií čapka. Bylo stanoveno, jak se má provést úprava, kterou by se pozměnil typický tvar, a zároveň by byla vyjádřena příslušnost ke zbrani (druhu vojska), hodnost, příslušnost k pluku (praporu, oddílu) a příslušnost ke speciálnímu oddílu daného tělesa.
Představovaná čepice je vyrobena z plsti šedozelené barvy. Nové označení je vyrobeno z tmavozeleného výložkového sukna pro pěchotu, hodnostní označení poručíka je dracounové. Uprostřed je plechové označení, určující příslušnost k čs. mysliveckému praporu č. 6, či k čs. střeleckému pluku č. 6. Čepicový odznak s českým lvem představuje jednu z mnoha používaných variant. Jediné označení výrobce je na koženém potítku: A. Peschel z Šenova u Nového Jičína