Na počátku 60. let došlo v Československé lidové armádě k zavedení nového polního stejnokroje, který měl splňovat stupňující se nároky na moderní ochranný oděv vojáka a poskytovat mu dostatečné maskování ve viditelném i neviditelném spektru, ochranu před nepřízní počasí a proti biologickým a chemickým bojovým látkám. Nejmenší součástkou stejnokroje byla čepice 60. Popisovala se jako čepice lyžařského typu s chránítky na uši a vyztuženým štítkem.
Tkanina je opatřená dvěma druhy krycího potisku. Základní potisk je ve dvou odstínech khaki, formou nepravidelných skvrn, které v infračerveném světle ostře kontrastují sytostí odstínu. Krycí potisk tvoří hnědé čárky. Základním materiálem je tkanina v keprové vazbě ze směsové příze ve složení 50 % bavlny, 33 % viskózové střiže a 17 % polyamidové (silonové) střiže. Má hydrofobní úpravu, stejnokrojové součásti pozdějšího data výroby měly navíc i úpravu nehořlavou.
Čepice byla vyrobena podnikem Tonak Nasavrky a Československou lidovou armádou byla přejata v roce 1963.
Čepice byla do sbírky VHÚ získána převodem v 70. letech.