CETTL, Miloš. Proč máme vojsko?

Útlá brožura z roku 1929 obsahuje krátké úvahy na téma udržování stálého a početného vojska v Československé republice. Vlastním nákladem ji vydal nadporučík Čs. armády Miloš Cettl. Jedná se s největší pravděpodobností o pozdějšího vícenásobného agenta zahraničních i domácích zpravodajských služeb, který byl v roce 1951 zastřelen československými pohraničníky při pokusu o převedení manželského páru do Německa. Pro Cettla to nebyl ojedinělý literární výtvor – ve třicátých letech, už jako důstojník v záloze, vydal opět vlastním nákladem několik dalších publikací, poslední známé dílo Zánik Československa a jeho vojensko-politické příčiny je psáno již v poměrně proněmeckém duchu a obsahuje kritiku bývalého prezidenta Edvarda Beneše. Cettl byl ostatně v této době krátce členem krajně pravicové Vlajky.

Z předkládané o deset let starší tiskoviny však ještě vychází duch ideálů první republiky. Cettl zde vcelku věcnými argumenty vysvětluje, proč je i více než deset let po skončení první světové války potřeba početná stálá armáda a všeobecná branná povinnost. Základní myšlenkou jeho práce je ona masarykovská akceptace násilí a v krajním případě i zabíjení, pokud je dotyčný napaden (citované „Válka je zlo, ale obrana jest mravně přípustná a nutná“). Cettl bezvýhradně podporuje brannost ve státě a kritizuje kroky, které vedou k oslabování vlivu armády na výchovu mládeže či neochotu některých politiků uvolňovat na ozbrojené síly dostatek financí. Dalším terčem jeho kritiky jsou přirozeně i hnutí či politické strany vyzývající k odzbrojení.

Důležitou složkou Cettlovy práce jsou pasáže charakterizující stav ozbrojených sil sousedů Československa – Německa, Rakouska či Maďarska a také revizionistické tendence, které se v těchto zemích objevují. Autor zde cituje několik německojazyčných děl, jež podle jeho názoru vystihují militaristického ducha našeho největšího souseda a jejich text je tak zároveň varováním před budoucí vojenskou hrozbou. Maďarské práce zde (snad s ohledem na neznalost jazyka) citovány nejsou, zato však brožura zahrnuje obrazovou přílohou s ukázkou maďarské revizionistické propagandy, která se slovem i obrazem věnuje restaurování „velkých Uher“ v předválečných hranicích.

Ačkoliv práce nepřináší výrazně nic objevného, dobře ilustruje názorový proud, který hrál v tehdejší Československé armádě nejdůležitější úlohu. Samotný autor se v tomto příliš nelišil např. od tehdejšího významného armádního teoretika Emanuela Moravce, s nímž ho spojoval názorový obrat v období po mnichovském diktátu, nicméně otevřeným kolaborantem se nejspíše nestal. Jeho osudy za druhé světové války a v letech následujících jsou však stále dosti neprobádané, tudíž zde lze jen málo věcí tvrdit s naprostou jistotou.

Citace:

CETTL, Miloš. Proč máme vojsko? Praha: nákl. vl., 1929. 30 s.