CHMIELARZ Andrzej – JASIŃSKI, Grzegorz, Armia Krajowa 1939–1945

ne 19. ledna 1945 byla z rozkazu generála Leopolda Okulického oficiálně rozpuštěna největší podzemní ozbrojená organizace v Polsku, Zemská armáda (Armia krajowa, zkratka AK). Jednalo se o nejsilnější organizovanou odbojovou vojenskou složku v okupované Evropě za druhé světové války. Zemská armáda vznikla 14. února 1942 spojením několika dosavadních odbojových organizací, když tehdejší vrchní velitel polských ozbrojených sil a předseda exilové vlády generál Władysław Sikorski prohlásil, že všichni vojáci v činné službě země jsou součástí Zemské armády a podléhají jeho velení. Nutno podotknout, že v jejích řadách působila také řada našich krajanů žijících v Polsku.

Polsko bylo od počátku války nacisty odsouzeno k vymazání z mapy, a tak zde nepůsobily významnější kolaborantské skupiny, ale vznikly o to silnější struktury podzemního odboje, označovaného jako polský podzemní stát. Jednalo se o fenomén, který neměl a nemá v celosvětovém měřítku obdoby. Polákům se podařilo vybudovat vedle exilové vlády ještě paralelní tajnou státní strukturu s vlastním parlamentem, policejními a vojenskými jednotkami, tajnými soudy a školami, působící přímo na okupovaném území. Zemská armáda byla hlavní složkou této struktury, čítala v období největší bojeschopnosti na 300 000 členů a byla opravdovou armádou polského podzemního státu. Polský odboj zůstal sice i po vzniku AK značně roztříštěný, ale většina jeho demokratických skupin respektovala podzemní stát a spolupracovala s ním.

Hlavním úkolem Zemské armády nebylo vést otevřený boj, který by vyvolal restrikce vůči civilistům, ale připravit povstání, které by propuklo na celém polském území v okamžiku, kdy budou nacisté oslabeni. Přesto vedli členové Zemské armády i v průběhu příprav ozbrojený boj proti německým okupantům pomocí sabotáží, odvetných akcí, likvidace konfidentů či cíleného odstraňování nebezpečných příslušníků nacistického aparátu, včetně úspěšného atentátu na šéfa varšavského gestapa Franze Kutscheru.

Plánované celonárodní povstání mělo za cíl osvobození Polska vlastními silami a deklaraci faktu, že v Polsku existuje legální moc spadající pod vládu v Londýně – zejména vůči Sovětskému svazu. Na počátku roku 1944, kdy sovětská vojska překročila polsko-sovětskou hranici z roku 1939, byla zahájena celopolská akce „Bouře“. Do ní bylo posléze zahrnuto také původně separátní Varšavské povstání, které vypuklo v hlavním městě 1. srpna 1944. To se ovšem přes úspěchy prvních dnů táhlo a postupně krvácelo další dva měsíce, během nichž zemřely statisíce civilistů a město bylo prakticky srovnáno se zemí. Zbytky Zemské armády v metropoli ukončily svůj boj 2. října 1944, složily zbraně a zničené město opět ovládli nacisté. Operace „Bouře“ pokračovala až do ledna 1945, ale její cíle se nepodařilo zcela zrealizovat. Přestože jednotky AK bojovaly společně se Sověty proti Němcům, byly polské jednotky po vytlačení nacistů a ukončení akcí odzbrojovány – Zemská armáda byla v očích Sovětů nepřátelskou organizací. Vojenské úsilí AK v rámci akce „Bouře“ navíc nenásledovala dostatečná politická činnost, která by napomohla osvobození Polska a vymanění se ze sovětského vlivu.

Epilog Zemské armády nakonec napsala viselsko-oderská operace Rudé armády, završená v lednu 1945 osvobozením předválečného území Polska od německé okupace. V souvislosti s tím rozhodl tehdejší velitel AK gen. Leopold Okulicki (zvaný Niedźwiadek) o neudržitelnosti její další činnosti a 19. ledna 1945 podepsal oficiální rozkaz o jejím rozpuštění. Zároveň s ním však vydal tajný rozkaz, kterým navrhl velení Zemské armády neodhalovat se, ale setrvat v malých konspiračních skupinkách. Část příslušníků na základě oficiálního rozkazu ukončila činnost, část z nich odmítla provést demobilizaci a pokračovala v bojích v rámci menších hnutí až do roku 1948.

Po válce byli příslušníci Zemské armády pronásledováni komunistickými orgány. Z popravených ve vykonstruovaných procesech je třeba zmínit Witolda Pileckého (https://vhu.cz/exhibit/pilecki-witold-raport-witolda/), důstojníka AK, který se na výzvu velení své organizace nechal dobrovolně zavřít do koncentračního tábora Auschwitz, z něhož uprchl a podal zprávu o skutečném dění v něm. Ostatní se po celé období komunismu potýkali s různými represemi. V Polsku byly pod vlivem Sovětského svazu jakékoliv stopy po odbojové organizaci cíleně zahlazovány, stejně jako bylo aktivně potlačováno připomínání Varšavského povstání.

Teprve po pádu komunismu mohla být Zemská armáda znovu objevena a dodnes tato organizace zůstává symbolem, na který jsou Poláci hrdí. Připomíná ji dlouhá řada prací vydaných zejména po roce 1989. Pod záštitou polského ministerstva obrany byla vydána také kniha, již dnes představujeme. Jedná se o popularizační a bohatě ilustrované pojednání o Zemské armádě s řadou biografických medailonků jejích velitelů a různých politických činitelů. Přináší také přehledné kalendárium nejvýznamnějších událostí z činnosti AK a obsáhlou bibliografii.

Citace:

CHMIELARZ, Andrzej – JASIŃSKI, Grzegorz. Armia Krajowa 1939–1945. Wojskowe centrum edukacji obywatelskiej, Warszawa 2011. 284 stran. ISBN 978-83-62345-63-2.

Kristýna Jakl Ansorgová