V roce 1995 čeští vojáci působící v operaci UNPROFOR/UNCRO na Balkáně sledovali rostoucí napětí mezi Chorvaty a Srby. Bylo zřejmé, že Záhřebu stále více vadí existence separatistické Republiky Srbská Krajina (RSK), ovládající území mezi Kninem, Karlovacem a Okučani o rozloze zhruba 17 000 km2.
Chorvati proto přichystali operaci Bljesak (Blesk), zaměřené proti silám separatistické RSK. Od 1. do 3. května 1995 se uskutečnila její hlavní fáze, jež znamenala chorvatské strategické vítězství. Záhřeb získal pod kontrolu Západní Slavonii a části důležité železniční sítě. Na snímku jsou chorvatští vojáci, kteří si vybudovali úkryty poblíž stanoviště českého praporu T 23 Repetitor.
Pro české vojáky působící v mírové misi UNCRO v rámci sektoru Jih přinesla ofenziva – kvůli Chorvatům zakopaným v jejich blízkosti – zvýšenou míru nebezpečí. Ve snaze zasáhnout nepřítele dopadaly střely armády RSK i na některé pozice českých vojáků. „Chorvati si u našeho stanoviště vybudovali palebné pozice,“ vzpomínal jeden z českých vojáků. „Museli jsme opravovat například nádrže na vodu, které byly poškozené minometnou palbou,“ doplnil další pamětník ze stanoviště T 23 Repetitor, kde došlo také k poškození OT-64. Čeští vojáci na tomto místě prožili dramatické okamžiky. Stejně tomu bylo například na stanovištích T 19 Gluntuša, T 22 Trla nebo T 36 Konjska Glava.
Již v té době si Češi uvědomovali, že operace Bljesak by mohla být pouhou předehrou – bojovým průzkumem a přípravou pozic před rozhodujícím úderem. Od 4. do 7. srpna skutečně proběhla operace Oluja (Bouře), která přinesla definitivní chorvatské vítězství a v podstatě ukončila existenci separatistické Republiky Srbská Krajina. Zároveň však měla bohužel tragické důsledky pro náš prapor – na T 23 Repetitor dva čeští vojáci zahynuli a tři byli zraněni.