Dne 23. září 1916 se ve vsi Svatý Kříž u Německého Brodu (dnes Havlíčkova Brodu) narodil v Karel Kuttelwascher, později nejúspěšnější československý stíhací pilot druhé světové války. Přestože se v naší vojenské historii jedná o osobnost prvořadého významu, často zůstává ve stínu jiných československých stíhačů, kteří se dostali více do povědomí širší veřejnosti. Připomeňme si proto stručně jeho životní osudy.
Kut, jak byl později přezdíván, měl pět sourozenců a jeho otec pracoval jako inspektor čs. státních drah. Karla od mala fascinovala letadla a toužil se stát pilotem. Vychodil základní školu a poté tříletou obchodní školu v Německém Brodě a v 17 letech nastoupil do svého prvního zaměstnání u firmy Duda. Kancelářská práce jej ale neuspokojovala, a proto chtěl v 18 letech nastoupit jako dobrovolník k československému vojenskému letectvu. Přes počáteční odpor se mu podařilo rodiče přesvědčit k podpoře svého rozhodnutí a roku 1934 nastoupil základní prezenční službu s určením pro letectvo. Leteckou školu absolvoval s vynikajícím prospěchem, výtečný byl i při cvičných střelbách. Povahově jej jeho známí popisovali jako zodpovědného, klidného a zdrženlivého muže, který nekouřil a pil jen zřídka. Nepatřil mezi příliš družné typy.
Jako většina československých letců zažil přípravy na válku v turbulentním podzimu roku 1938 a po březnové německé březnové okupaci 1939 byl demobilizován. V červnu téhož roku odešel dvaadvacetiletý četař Karel Kuttelwascher se svým bratrem Janem a několika dalšími letci do exilu v Polsku, kde se přihlásil do vojenské skupiny a 25. července s částí čs. vojáků odplul do Francie, kde se měly po vypuknutí války formovat exilové čs. jednotky. Do té doby ale Čechoslováky čekalo zařazení do francouzské cizinecké legie a i Kut byl koncem srpna odvezen do severní Afriky, kde legie sídlila. Koncem září, na své 23. narozeniny, se ale vrátil do Francie, aby nastoupil k letectvu a během podzimu a zimy prošel výcvikem na francouzských stíhačkách. V polovině května byl odeslán k bojové jednotce, třetí peruti třetí stíhací skupiny (označované III/3) se stroji Morane-Saulniere MS.406 a prakticky okamžitě se zapojil do intenzivních bojů bitvy o Francii. Jeho letka stihla před pádem Francie ještě přezbrojit na vynikající stroje Dewoitine D.520 s nimiž pak přelétla do Alžírska. Během bojů ve Francii jsou mu připisována 2-3 sestřelená nepřátelská letadla, on sám nárokoval dokonce 6 sestřelů.
Jeho další cesta vedla spolu s jeho československými kolegy přes Maroko do Velké Británie, kde vstoupil do RAF, prošel přeškolením na stíhačky Hawker Hurricane a počátkem října 1940 nastoupil službu u britské 1. stíhací perutě, s níž prošel závěrečnou fází bitvy o Británii. Další bojové úspěchy ale zaznamenal až v roce 1941. Na jaře se jeho jednotka účastnila jak doprovodů bombardérů nad okupovanou Francii, tak začala vypomáhat s nočním stíháním. V létě pak přezbrojila na Hurricane Mk. IIC s mohutnou výzbrojí čtyř 20mm kanónů. Těžce vyzbrojené stroje se pak začaly ve větší míře používat k útokům na německou námořní dopravu v Lamanšském průlivu, neboť jako klasické denní stíhačky již Hurricany svými parametry zaostávaly.
Počátkem roku 1942 se Karel oženil s Beryl Ruby Thomasovou a v dubnu toho roku zahájila 1. peruť operace typu Night Intruder, které Kuttelwascherovi přinesly největší slávu. Při nich se stíhači vydávali v noci číhat nad francouzská letiště na startující či navracející se bombardéry německé Luftwaffe. Mimořádně náročné noční lety v jednomístné stíhačce nad území nepřítele kladly na piloty vysoké nároky, nicméně Karel Kuttelwascher v nich přímo zazářil. Jeho výčet vzdušných vítězství začal rychle narůstat a opakovaně se mu podařilo sestřelit více nepřátel při jediném letu. Při akcích tohoto druhu si připsal 15 potvrzených sestřelů, čímž se jeho celkové skóre zastavilo na 20. Stal se tak nejen nejúspěšnějším spojeneckým stíhačem při akcích Night Intruder, ale také nejúspěšnějším československým nočním stíhačem a nejúspěšnějším Čechoslovákem vůbec. V létě téhož roku byl na vlastní žádost přeložen k 23. peruti, která operovala s dvoumotorovými nočními stíhačkami De Havilland Mosquito, u ní se ale již s nepřítelem nestřetl. V říjnu 1942 byl převelen na neletovou pozici na Inspektorát čs. letectva.
Proslulý hrdina nočních výpadů nad Francii již po zbytek války nebyl znovu puštěný do boje. Absolvoval půlroční stáž v USA a stal se jedním z Čechoslováků, jejichž osudy čtenářům přibližoval dobový komiks. Následovalo obdobné turné po Kanadě a po návratu do Británie byl zařazen k No. 32 Maintenance Unit, tedy jednotce řešící opravy poškozených strojů, kde působil jako zkušební pilot.
Po návratu do vlasti sloužil nejprve v Ruzyni, později jako instruktor v Letecké akademii v Hradci Králové. Jeho žena jej s dvěma dcerami následovala, ale v lednu 1946 se rozhodla vrátit do Velké Británie. Karel ji v květnu téhož roku po odchodu z letectva následoval. Pracoval pak jako pilot u British European Airways. Manželství přesto skončilo roku 1951 rozvodem. Od roku 1955 pak podnikal, ale v létě 1959 jej na dovolené postihl infarkt a 17. srpna po další srdeční příhodě zemřel.
Prezentovaná publikace patří k těm knihám o našich letcích v RAF, které vycházely v hojném množství v prvních letech po sametové revoluci. V tomto případě jde o velmi zajímavé zpracování, neboť jeho autor Roger Darlington je zeťem Karla Kuttelwaschera. Sice se s Kutem nikdy nesetkal, neboť ten zemřel víc než dvacet let předtím, než autor pojal za manželku jednu z jeho dcer, ale měl přístup k materiálům uchovávaným v rodině a silnou motivaci zmapovat život nejúspěšnějšího čs. stíhače. Publikace vznikala v 80. letech, kdy stále žila řada Kuttelwasherových spolubojovníků, kteří rádi připojili své vzpomínky na legendárního letce. Kniha je psána primárně pro britské čtenáře a přináší v některých případech kontextové informace, které by českému čitateli připadaly samozřejmé či zcela jasné (například k událostem roku 1938), jindy zase akcentuje kontexty, které jsou důležité pro Brity, a český čtenář se může pozastavit nad tím, proč jsou v publikaci vůbec uváděny. Tento lehce odlišný úhel pohledu činí četbu ještě o něco zajímavější. Obsáhlé pasáže jsou pak věnovány i dalším Kuttelwascherovým spolubojovníkům a autor hojně využívá i citování vzpomínek. V každém případě lze konstatovat, že kniha je důstojným připomenutím našeho nejúspěšnějšího stíhače.
DARLINGTON, Roger. Noční jestřáb. [Cheb]: Svět křídel, 1993. ISBN 80-85280-16-7.